Středa 21. dubna 2021

Nikdy jsme si nemysleli, že ten den přijde a děti budou moci chodit na zase do školy, protože Covid-19 je stále velkým problémem po celém světě a život se pomalu vrací zpět do jakési normality.

Srílanská vláda dala povolení k otevření škol jiz 25. března, ale oslavy Sinhálskeho a Tamilskeho Noveho roku ve dnech 13. a 14. dubna znamenalo, že některé školy otevřeny až v pondělí 19. dubna.

Děti byly nadšené, ale zároveň nervózní vedic, ze byly doma na internetu posledních 6 měsíců, a fyzicky byly v 9. ročníku jenom po dobu 3 týdnů a to na začátku školního roku.

Nové boty pro Misu (velikost 9!) a nové kalhoty (má 3 cm aby byl stejně vysoký jako Steve!), Emi má nové košile.  Nachystani obědu do skoly musi udelat uz večer předem a mít vše připravené do skoly je nutnosti.

Vstávani v 5:30, aby stihli školní autobus, který je v 6.10 vyzvedne dole pred barakem pod canape, je zabiják, ale zatím to zvladají dobře. Už žádné denní stresy s taxikama příjizdi domů denně v 15.15 az zase pred barak, Uzasne. Chodi spát uz ve 20.30 a ve 21.00 uz oba spí.

Jsem prekvapena, ze oba rádi chodí do školy a řídí se všemi pravidly a předpisy navzdory obrovské změně v jejich každodenním životě. Zatím žádné testování, ale kontroly teplot, masky musi nosit porad, pohybuji se ve třídni bubline a porad si dezinfektuji ruce.

Emilka je moc rada, že je ve škole se svými přáteli, a řekla mi, že se cítí sebevědomě, když odpovídá na otázky ve třídě. Dnes Misa řekla: „Můžu upřímně říci poprvé v životě, dnes jsem si školu poprve užil!“

Kazda spatna vec je k necemu dobra. Možná je pandemie naučí být vděční za to, že příležitost být ve škole není samozřejmostí.