Ctvrtek 26. Listopad 2020

Poprvé v životě jsem byla pozvána na večeři díkůvzdání, která se slaví třetí čtvrtek v listopadu. V podstatě Americane oslavuji sklizeň a jsou vděční za všechno, co maji.

Tento pár byl vděčný za jejich druhého syna, ktery se narodil uprostred Covid-19 Pandemie, daleko od svých rodin. Prestoze se se situaci nedalo nic delat, všechno proběhlo dobře a můžou být vděční za krásného syna. Emilka mě poučila o jídlech, které bych měla vidět na stole, nicméně na Srí Lance, daleko od USA, musí lidé improvizovat, protože nejsou k dispozici všechny ingredience a jídlo. Hlavní položka – krůta – se skutečně podavala (předem objednana prostřednictvím velvyslanectví USA), bramborová kaše, salát, zelené fazole, omáčka a kukuřičný chléb. Byla tam také brusinková omáčka ve formě želé. Prosecco, víno nebo pivo je nutností a jako zakusek byl dýňový koláč a já jsem přinesla pecene jablečný crumble a zmrzlinu.

Pro mě to bylo jako vánoční večeře (nemohli pozvat celou mou rodinu, protože museli omezit počet přítomných lidí).

Byli jsme clenové jejich „týmu snů“, kteří pomahali, aby miminko mohlo prijit na svet – řidič s povolenim ridit behem zákazu vycházení, dula (já), chůva a služebná.

Byla to příjemná příležitost, která je považována za významnou a důležitou rodinnou udalost v USA, pry ten den maji i den volna. 

Ja dekuji za svou rodinu a pratele, za své zdraví a za všechny příležitosti, které jsem doposud v životě dostala. Jsem vděčna za své vlastní schopnosti pokračovat a snažit se ve všem, co dělám, abych delala s maximalnim uspechem.