4. unora až 12. února 2022

Zvu všechny své kamarady na návštěvu Srí Lanky, aby využili příležitosti, že jsme tady a pomohli jim zorganizovat a zařídit jejich dovolenou.

Když jsem to v létě řekla Evce, jedné mé kamarádce z univerzity, byla nadšena a řekla, že možná přijede se sou kamarádkou co spolu cestuji a kterou zna uz 20 let.

Stejna univerzitní kamoska Evka uspořádala asi 2 týdny před Štědrým dnem Vánoční punč pres Zoom pro asi 8 holek a když jsem jim navrhla, aby prijely na Srí Lanku, tak souhlasily a začaly plánovat celoživotni výlet a cestování s přáteli co zname uz 30 let – dobrodružství, které by si nemely nechat ujít a maji se na co těšit, aby rok 2022 zahájily s dobrodružstvím.

Během týdne se vytvořila sedmičlenná skupina a 24. prosince si koupily letenky – skvělý vánoční dárek.

Začali jsme plánovat logicky, metodicky:

• Seznam přání od každého z nich
• Rozhodnutí jak cestovat (2 auta, vlaky, malý autobus)
• Jaké aktivity dělat a co vidět
• Jakou trasou se vydat
• Rozpočet
• V jakém ubytování se ubytovat ……… na bylo toho hodne.

Dokážete si představit, nelehký úkol s 8 různými osobnostmi, ale vzájemným respektem a nasloucháním nejaky plán vznikl, sehnala jsem autobus s ridicem a průvodce, zamluvily se prvnich 5 noci a pak se vše dalo do pohybu.

Úkoly na poslední chvíli: Zajistit pojištění, Pozadat a zaplatit víza, Objednat se na PCR, Vyplnit zdravotní prohlášení (na posledni chvili), Zabalit kufr (oblečení, léky, peníze, dobroty, lékárnička a testy na antigen, roušky), Koupit lístky na vlak

Bohužel jedna z nich měla před odjezdem pozitivní PCR a musela zůstat doma v karantene, což bylo zklamání pro všechny zúčastněné, a tak jen 6 z nich vyrazilo ze svých domovů plni očekávání a trosku nervozity.

„Cestovala“ jsem s nimi na letiště a sledovala je na letovém radaru 24 na internetu pri obou letech z Prahy do Dubaje a z Dubaje do Colomba. Přiletěly v pátek 4. února v 8:25rano a trvalo jim téměř 2,5 hodiny, než se dostaly z letiště abych je mola obejmout. Čekal na ně autobus s řidičem a průvodcem a jakmile jsme nastoupili, byli jsme na cestě do Millennium Elephant Orphanage. Byly unavení, vystresovaní, hladoví, spoceni, ohromeny – vsechno dohromady, ale to se dalo ocekavat. Než jsme vsak dojeli ke slonům, najedly se, trosku si odpocinuly v autobuse behem 2,5 hodinnove cesty a pak jsme si mohly uzit nezapomenutelne dve hodiny se slonem Rajou a jeho mahutem. Nikdy nezažily nic takového, být tak blízko velkému savci, dozvědět se o něm tolik zajimavosti a trávit s ním čas. Nechat mahuta vylézt na palnu aby nam shodil čerstvé královské kokosy, ktere jsme si mohly vychutnat, bylo prostě úžasné. Krásný byl příjezd do našeho prvního ubytování u skály Sigiriya s bazénem, ​​kde jsme měly možnost se vykoupat a ochutnat prvníSsrílanskou večeři – grilovaný steak z tuňáka se salátem a smaženou rýží.

Druhý den po vydatne Sri Lanske snidani (ovoce, palacinky s kokosovou nadivkou, toasty, jsme navstivily Cave Temples v Dambulla (skalni chramy) – holky se do nich zamilovaly, zvláště kdyz se octly v prázdné jeskyni plné lordů buddhů. Nezapomenutelná byla oslava 30letého přátelství (zacaly jsme do vysoke skoly v Olomouc chodit spolecne v září 1991) u bazénu  s domaci vanockou, tropickym ovocem a vzpomínáním. Pokus vylézt na slavnou skálu Pidurangala na západ slunce byl pro některé jedním z nejtěžších prekonani se v zivote, zvláště když měli 4 vyhrezle plotynky a někteří se báli výšek. Nahoře jsme uspořádaly malý rituál „rozloucit se“ s nekterymi věcmi, které si přejeme vypustit z našich životů. Napsaly jsme vzkaz/prani na papír a místo spálení, s rizikem požáru, jsme ho roztrhaly na malé kousky a hodily do větru. Ten večer s první typickou srílanskou vegetariánskou kari večeří, kterou holky ochutnaly, jsme vypily téměř celou láhev růžového ginu s tonikem a po dlouhé době mě holky donutily pít – ten večer jsem cely prochichotala.

Další den byla pro některé z nich jedna z nejoblibenejsich aktivit na Sri Lance,  3.5hodinová návštěva Herbal Garden, kde jsme se dozvěděli hodně o rostlinách a bylinkách. Kandyjská taneční show k večeru a ochutnávka lahodné Tamilské „dosai“ (velka tenka palacinka plnena zeleninou a s pikantimi kari omnackama) na balkoně jednoho z hotelů popíjející lahodnou hustou míchanou ovocnou šťávu – (dívky milovaly vše, co se týkalo tropického ovoce) byla vellice prijemna. Bonusem byla večerní procházka kolem Chrámu Zubu a poté, co jsme od jednoho ze stánkařů dostali zdarma lotosové květy, které jsme si chvilku privlastnily a pak je jemně polozit do jezerni vody. Noc v Eco retreat nad Kandy byla velmi uklidňující, a když mě rano po snidani vysadili na vlakovém nádraží v Kandy (poprvé jsem cestovala sama, jízdenka na vlak 1. třídy na 3 hodiny za 600 rupií = 2,5 GBP), abych se vrátila do Colomba (měla jsem nějaké schůzky, kterých jsem se musela zúčastnit, a mela jsem skoleni, které jiz bylo naplanovano dlouho dopredu) vyrazily do Elly se svým vlastnim průvodcem, věděla jsem, že si spolu užijí hodne zábavy.

Znovu jsem se k nim připojila v pátek ráno ve Weligamě (dole na jihu, opět jsem cestovala sama vlakem, 2. třída za 3,5 hodiny cesty 280 rupií = 1 £) pote, co se vrátili tezce zklamaní z 6hodinového výletu lodí za velrybami a delfíny a viděly jenom dvě želvy.

Abychom však ukončili jejich výlet na Srí Lance prijemne , zarezervovala jsem nám vsem noc v 5hvězdičkovém hotelu Le Grand v Galle, který nezklamal. Pokoje s balkonem a krásným výhledem na moře, vynikající jídlo a dobře udržovaný areál s pěkným bazénem, byly prostě báječné a měli jsme se uzasne. Procházka městem Galle s nákupy byla nutností a vidět maják ve tmě a v dešti nebylo az tak romantické, jak jsme doufaly.

Ranní snídaně byla další lahodnou prilezitosti a cesta do Colomba v jejich poslední den v sobotu 12. února trvala po dálnici jen 2,5 hodiny. Podařilo se nám dostat nahoru do apartmanu se všemi jejich kufry, aby se mohly před cestou dobalit a kufry přebalit. Naše ložnice byla dostatečně velká pro 6 holek a 6 kufru. Jako poslední aktivitu na Srí Lance jsme měli Tuk Tuk Tour do hlubokého temného města Colombo, vše spojené se špinavým přístavem a jeho historií – fascinující. Večeře, kure na kari, kterou uvařili tatka Steve a Emilka, byla vynikající a co bylo pekne, ze se k nam připojila nase nejlepší kamarádka Mala, se kterou jsem chtěla, aby se setkaly a ona aby poznala moje kamaradky.

Loučení není nikdy snadné, ale cítila jsem, že to byla pro ně i pro mě super dovolena, vlastne jedinecna dovolena.  Dozvěděly se hodně o sobě i o sobě navzájem – skupina, kde jsme všichni individuálove, ale nějak k sobě pasujeme a doplňujeme se. Máme tolik příběhů, které můžeme vyprávět, a tolik fotek, které můžeme sdílet, stalo to za ten jejich stres a podrobne planovani.

Již nyní premyslime co podnikneme na naše 40. výročí – pravděpodobně dovolenou v USA.

Vsuvka: Pred odjezdovy PCR jiz nebyl nutny, ale protoze jsou ucitelky, tak si v Pondeli a ve Stredu rano musi delat antigenni testy. Dve z nich byly hned po nedelnim prijezdu v Pondeli pozitivni a tak si prodlouzily dovolenou o 7 dni v karantene (lehky prubeh, trosku teploty a zimnice, ale za 2 dny byly ok).