Ctvrtek 19. Listopad 2020

Ctvrtecni vecer jsem mela smutny. Rozhodla jsem se zjistit, proc mi nase milena rodinna kamaradka pani Plundrakova nezveda mobilni telefon a zavolala jsem do Domu pro Seniory, ve kterem pobyvala. Kdyz jsem recepcni poprosila, jestli bych si s ni mohla popovidat tak mi rekla, ze mi bohuzel nepomuze, ze s ni mluvit nemuzu, ze asi pred 14ti dny zemrela (4.11.2020). 

To jsem necekala, i kdyz mi maminka rikala, ze kdyz s ni nedavno mluvila, tak ji nekolikrat musela vysvetlovat, kdo je a uz ji pripadala trosku zmatena.

Neprijemny telefonat. Nemam se smrti pekny vztah od te doby, co umrel tatinek pred 12 ti lety. Nemohla jsem ten vecer spat a v noci jsem si dlouho prohlizela fotky a na balkone ve tme vzpominala, ze mi je lito, ze mi uz zadne vedomosti a zivotni moudra nepreda. 

Pani Plundrakova bydlela v Olomouci a ja jsem u ni bydlela jeden rok, kdyz jsem byla v druhem rocniku na vysoke, nebot jsem nedostala koleje. Znali jsme ji pres tatinkovou sestru, se kterou byla v Kambodzi v 80tych letech s Cervenym Krizem stavet nemocnice a zabezpecovat hygienu, nebot byla mikrobiolozka a immunolozka, moje teta byla porodni babka. 

Byla to prijemna, sectela, naramna zenska, se kterou jsem rada travila cas. Jedinny syn jim umrel v 18ti letech v prvnim rocniku na medicine na leukemii a manzela ztratila par let v duchode. Byla silna osobnost se srdcem na pravem miste, vsem by rozdala co mohla a pomohla kde mohla. 

V cervenci 2019 jsem ji s maminkou a detmi navstivila, to jeste bydlela doma, ale za par mesicu na to ji nasli domov senioru, kde se o ni postarali, nebot ji nohy prestaly slouzit. Jsem moc rada, ze jsem ji mohla navstivit a stravit par prijemnych hodin v jeji spolecnosti. Mela jsem rada, jak vykladala pribehy z lekarskeho prostredi a o tom, jak stala u zrodu povinneho ockovani v tehdejsi Ceskoslovenske republice

Uzasna zenska, ktera nemela lehky zivot, ale presto byla pozitivni a plna energii az do konce jejiho 88 leteho zivota. Nas muze jenom tesit, ze nam obohatila nas zivot a ted je se synem a s manzelem v nebicku, kdyz tak dlouho na ni trpelive cekali.