Pondeli 26. Srpen 2019

Děti věděly, že jestli se prestehujeme, tak budou muset změnit školu, nechat kamose v anglicke skole, ve ktere si velice rychle zvykli, kdyz v zari 2018 zacali chodit na stredni skolu do 7 me tridy. Doufame, ze jak se vratime do Anglie v prosinci 2020, budou moci  pokracovat v tech stejnych skolach, ze kterych odesli, Emilka v Shipston a Misa v Sibfordu. Oba dva byli ve skole spokojeni a prospivali.

Na internetu jsme nasli, ze Britská škola v Colombu,  která uci podle vzdělávacího programu z Cambridge, stejny jako v Anglii, bude pro deti pravdepodobne nejvhodnejsi. Steve se ve skole byl podivat prvni a moc se mu tam libilo, deti, se kteryma se setkal, byli happy! Když jsme byli na Velikonocích ve Sri lance, navzdory teroristickému útoku, který zavřel školy a v podstatě zastavil normální život lidí asi na měsíc, jsme se setkali s ředitelem, ktery byl velice prijemny a prijal je do nového akademického roku 2019 -2020. Museli ale udelat přijímací zkoušku, tu vsak delali ve skole v Anglii, tri zkousky, dve na internetu a jednu pisemnou, ktere urci, na jake akademicke urovni jsou. Se sekretarkou jsme byli ve spojeni pres e-maily a kdyz jsme doleteli do Colomba, šli jsme do školy vyplnit vsechny formulare k „zapisu“ a co bylo nejdůležitější, koupit uniformy. Bílá košile s logem a šedými kalhotami nebo sukní, fialová kravata – opravdu velmi elegantni. Oba maji aktovky a tasky na telocvik z minulého roku, nové boty jsme koupili jeste v Anglii.

Udelali jsme si pohodovou neděli, poslední prazdninovy den, s počítačem cely den a pizzu pres ulici na veceri. Přestože byli v posteli neco po 20:00hod, Misovi to trvalo skoro dve hodiny, nez usl. Vime, ze bydlet ve velkem meste ma nevyhody, dopravni provoz je sileny, hlavne rano. Abychom byli ve skole na 7:25, musime vyjizdet v 6.50. Chteli jsme byt prvni den ve skole trosku drive, aby byl cas na bezpecnostni kontrolu, aby se deti v klidu mohli porozhlednout kolem a nestresovali se. Vstavala jsem v 5.55, uvarila kávu a čaj pro Steva, uvarila Misovi ovesnou kasi a pripravila cerealie pro Emilku. Rikala jsem si, je to jejich prni tyden, tak jim snidani nachystam. Pripravila jim obed/svacinu, rychle jsem jeste presivala knoflik Misovi na kosili pod krkem, nebot ho to malo udusilo, jak si daval kravatu. Steve zarezervoval taxi UBER a na ceste jsme byli v 6.55.

Oba dva sli s hlavou vzhuru novym dobrodruztvim, zvaldli bezpecnostni kontrolu, podali si ruku s panem reditelem John Scarth (Anglican z Leicester ktery rediteluje jiz 7 let), a sli do kantyny cekat, az jim reknou at se postavi do rady na hristi s jejich tridou. Misa 8A a Emilka 8C. Cekali jsme se Stevem az odejdou a ztrati se nam z oci, popovidali jsme si se sefem vyssiho stupne Johnem a pak jeho zastupcecm Lukem (oba v obleku – poznate elegantniho Anglicana na prvni pohled, pracovali spolu v Doha, ucitele normalne dostavaji smlouvu na 3 roky) a trosku „citove rozhozeni“ (teda aspon ja) jsme odesli ze skoly. Musime jet do jedne security company si vyridit „Rodicovsky pass“, aby nas pustili do skoly bez problemu. Dopravni chaos neuveritelny (dovedete si predstavit ty vypary od aut, autbusu, tuk tuku, motorek, ktery ted dychame), tak ze pujdeme chilku pesky smerem k domovu – usli jsme asi 1.5km a rozhodli jsme se jit na snidani, oslavit jejich prvni skolni den – paradox, bez deti!!!! To se muze, ne? Doma jsme byli asi v 9.30, Steve sel do prace a ja jsem se pustila do toho meho blogu, aby jste si mohli precist, jak to tady zvaldame.

Cely den jsem na deti myslela, a moc jsem si prala, abych byla moucha jako pincezna Arabela a mohla se do skoly podivat. Se Stevem jsem je jeli taxikem vyzvednout na 14.30. Vzali jsme to pres obchodni dum, Misa totiz potrebuje cerny pasek do kalhot. Jak jsme prichazeli ke skole, videla jsem 500m dlouhou kolonu aut v levem pruhu triproudove cesty, kazdy mel na palubni desce velke cedule se jmenem a tridou– pak me doslo, ze cekali na vyzvednuti deti (skola ma 1400 zaku!!!!). Az se brana otevrela, pracovnik skoly stal s mikrofonem a cetl jmena co videl na palubnich deskach prijizdejichc aut a jakmile auto vjelo do prujzedu, dite nastoupilo a auto ojdelo. Tak to bylo i rano, ze deti vystupovali z aut pred skolou a pracovnici a jeden policista ridil provoz. A ted si predstavte, ze desitky taxiku a tuk tuku se predbihaji a stoji v druhem jzdnim pruhu te triproudove silnice!!!!!!! Chaos!

Emilka vysla s taskou plnou knizek a sesitu, vazici asi 7-9kg! Misa to mel lehci, pry ze si to vsechno nechal ve skrince ve skole aby to nemusel vsude nosit. Udelali jsme si pohodove odpoledne s pocitacem, sli jsme si zaplavat (byla studena voda, protoze prselo, v noci byly uzasne hromy vlesky!) a vyslechli jsme si jejich prvni dojmy:

Misa:

• Patri do “bileho gangu” – maji jenom tri cleny!
• Vsichni krasne pisou, po Misovi to nejde precist, je zvykli psat na pocitaci na klavesnici (bude se muset snazit)
• Neni nejvyssi z rocniku
• Vsichni mluvi strasne rychle a on jim nerozumi – musi rikat “pardon”, za coz se velice stydi
• Nedostal “buddy” a musel se prvni den starat sam o sebe a najit si tridy sam (nasel, pouzil selsky rozum a jeho skvele navigacni schopnosti)
• Zidle jsou velice nepohodle, lavice male
• Ucebny jsou male na 25-28 deti a nektere deti musi behem hodiny bud stat ci klecet
• Klimatizace se zda, ze nefunguje

Emilka:

• Anglictinarka je nova ucitelka z Anglie z Blackpoolu, ktera prijla do Sri Lanky pred dvema tydny.
• Seznamila se se trema kamaradkama, ale nezapamatovala si jejich jmena.
• Jedna Japonka ji dala maly desinfektant na ruce.
• Dostala “buddy” aby se o ni starala a ukazala ji, do kterych uceben a kam ma jit
• Je rada, ze vsichni mluvi rychle jako ona a ted uz ji nebudeme napominat
• Je stale nejmensi v rocniku
• Dostala prvni domaci ukol z Anglictiny – najit 5 blaznivych faktu o Shapespearovi