Unor 2021

Maminka č. 20 byla velmi blízkou přítelkyní maminky č. 14 a ve 33. týdnu mě kontaktovala v naději na přípravu na porod, protože se modlila za přirozený porod, stejně jako její nejlepší kamarádka. Bydlela naproti našemu bytu, takže pro mě nebyl problem nekolikrat navštívit ji a jejího manžela (oba z Malediv) a promluvit si o tom, jak se navzájem podporit a připravit na jejich vyzamny den. Strávila jsem spoustu času ujišťováním, aby důvěřovala svému tělu, a když prožívala zacatek porodu, byla jsem schopna ji vysvětlit fyziologii a proč se cítila tak, jak se cítila. Přirozeně zacala rodit jeden den před termínem porodu a po nezbytnem antigennim testu na Covid, který jsem mela negativní, jsem mohla byt s ní. Porod postupoval podle jejích představ pomalu, s dlouhým raným stádiem, takže aby měla co největší šanci na porod normální cestou a rozhodla se pro epidurál, díky kterému se uvolnila a hurá, krásné miminko Michail se narodilo ve 2:40 v noci s pláčem. Jak na lesy. Strávila asi týden v nemocnici, aby se zotavila po dlouhém porodu, a když jsem byla pozvána na rodinné setkání a odpolední čaj na oslavu zdraví všech, měla jsem tu čest být svědkem tolika lásky, kterou tato nová rodina přinesla vsem kolem. Laska bya hmatatelna v jejich 3pokojovém bytě a citili jste tu rodinnou soudrznost tyhle velke rodiny maji.

Role širší rodiny je v životě každého miminka a novopečených rodičů velice důležitá, pokud je pomoc vyvážená a umožňuje páru být sám sebou bez dalšího tlaku kultury a názorů druhých, který je jim vnucován.

Dostala jsem nadhernou barevnou kytici květin a krabici zakusku, což bylo dojimajici a clovek se cítil oceněn za hodiny prace pro druheho.