Čtvrtek 3. června 2021

Potřebovali jsme výmluvu pro moji mamku,  abychom ji dostali na obed nekde v restauraci, poprvé po Covid, takže bylo dobre načasovane, že jsme byli volni z izolace a ona se cítila dostatečně silná, aby šla s nami oslavit 33. narozeniny naší Nikolky.

Ten týden byl zrovna prvním týdnem, kdy se všechny předpisy ohledne Covid-19 v Ceske republice uvolňovaly.

Dali jsme Nikolce 5 krásných červených růží a několik Srílanských malickosti, od maminky dostala trisko na cviceni a její partner Martin nás pohostil dobrým obědem v pekne Recké restauraci Hermes na náměstí v Krnově. Doplnila to zastávka v cukrárně, to zase rezirovala maminka – miluje cukrarny, no kdo by do nich rad nechodil. Meli jsme prijemne stravenych par hodin v rodinnem kruhu – sladke vzpominky. 

Nikolka je nase rodinná kamaradka, kterou známe od jejích 7 měsíců a za ty leta je vlastne jako moje sestra a dcera mych rodiču. Její dvouletý Adamek je slunicko pro moji maminku, ktere ji donutí každé ráno vstávat, i kdyz ji vsechno boli. Moje maminka s námi v minulosti trávila casto nekolik mesicu v Anglii a její přítomnost a pomoc mi umožnily pracovat na plný úvazek, takže byla zvyklá být s našimi dětmi, a oni s ni vyrustaly. Bylo to dobre načasováne, ze se Adamek narodil 4 měsíce před tím, než jsme se přestěhovali na Srí Lanku, a myslím, že se cítila smutná, když u sebe neměla naše děti. Nyní se cíti potřebná a Adamek ji dal smysl života.