Sobota 3. Cervenec – Patek 16. Cervenec 2021

Po návratu do UK, moje bydliste od roku 1997, se z nějakého důvodu cítím jako návštěvník anebo turista ve své vlastní zemi, protože nemáme kde bydlet (čtyřčlenná rodina žije v našem domě).

Měli jsme štěstí, Stevova teta Diana nám na prvních 15 dní našeho pobytu dala jeji byt, který pronajímá, protože jsme museli 5-10 dní po našem příjezdu do karantény a potřebovali jsme stabilní místo.

Steve nás vyzvedl z letiste Heathrow, stavili jsme se na dálnici na šunkosýrový sendvič a přes Ettington do garaze u nas doma, aby kluci skočili na motorku a všichni jsme se vecer setkali v Cheltenhamu ve 3-pokojovem bytě přímo v centru, v kratke vzdálenosti od promenády. Jake stesti!

No, prvních 5 dní nebyly zrovna stastne, kdyz jsme uvízly v bytě a nemohly ani vynést odpadky. Steve nam totiz vzal klíče, nejspíš úmyslně, jak mě zná, možná bych trochu ohnula pravidla, kterym jsme se museli ridit. Jakmile můj „test na uvolnění“ v 5. den byl negativní, šli jsme na dlouhou večerní procházku. 6 dní uvíznutí v bytě – jaký divný pocit byt venku a svobodna – ve skutečnosti jsem cítila, že bych vůbec neměla být venku.

Během prvních 3 dnů jsme relaxovali a divali se na televizi, protože jsme neměli tolik potrebny internet. Všechno, co jsme dělali bylo prijit z ložnice do obývacího pokoje, nekolikrat za den z obývacího pokoje do kuchyně a do lednice a zpět do obývacího pokoje a vecer do ložnice – jak nezdravé a nudné. Steve se pokoušel pracovat, zatímco nam nakupoval, resil další problémy, jako je internet, ztracene klíče poštovní schránky, kde byly zavrene všechny testy PCR anebo zajistoval nové pasy pro děti.

Jakmile jsme byli 6. den volní, mohli jsme se vidět s  lidi, kteří nás navštívili (Stevove rodiče, naši sousedé z Ettingtonu Ali a syn Alex, nejlepší přítelkyně Emilky Eleanor a její mamka a moje nejlepší kamarádka Veronika). Prozkoumali jsme krásné město Cheltenham a obchody – citili jsme se jako Alenka v říši divů. O víkendu se konal hudební festival v parku, tak jsme se parkrat byli podivat.

A co jsem jinak delala? Vařila jsem, pekla, prala a uklizela – jako každý jiný den.

Museli jsme si udelat PCR testy 2. a 8. den a odeslat je ke zpracování soukromé společnosti jako kazdy jiny, kdo prijel do UK ve stejnou dobu (19.cervence se to vsak zmenilo) – všechny testy jsme meli negativní, což bylo super.

13. den jsme museli sbalit ty 4 nase kufry co mame, a vystetěhovat se z našeho krásného pujceneho bytu do ne tak hezkeho hotelu Travelodge ve Stratfordu, našeho dalšího cíle na 7 nocí – první místo našich letních prázdnin v UK.