Ctvrtek 20.- 25. Kveten 2021

Dům mé maminky byl dokonalým místem k izolaci. Celý ten prostor pro nás tři, jen na 5 dní, plná lednice a mrazák, velká zahrada. Obdivuji lidi / rodiny s dětmi, co se musi izolovat 14 dní v jednom nebo dvou hotelových pokojích. Babicka sla na tech 5 dni k brachove rodine, aby snizila riziko, kdybychom nahodou Covid dovezli z letadla. 

Byla jsem zpátky doma-doma. Zdálo se, že se nic nezměnilo, jsme jenom starší, mozna trosku moudřejší a děti nam vyrostly.

Teplota byla největší změna, se kterou jsme se potykaly, po dvou letech v tropické zemi nam je neustále zima. Děti jsou zabalené do deky a mame zapnute topení – v květnu !!!!!!

Moje kamarádka Magda nam přinesla nějaké teplé oblečení pro deti (oni mají jen jedny kalhoty a pár halenek) a cappucinko z noveho kávovaru, seděla venku na zahradě, zatímco ja sedela v chodbe a povídaly jsme si. Každé odpoledne jsme vyšli 219 Cvilinských schodu – moje nejoblíbenejsi místo v mém rodném městě Krnove.

Vidím les a mé okolí, kde jsem vyrostla, uplne jinak. Zdá se, že vše je klidnější, hezci, ma jinou energii. Možná to tak bylo dříve, ale jako malé dítě prirodni krásu nevidite.

Navštívila nás také naše rodinná kamaradka Nikolka a její 2letý syn Adamek (ona byla očkována a on měl Covid) a Emilka si ho okamžitě zamilovala. Možná bude milovat děti stejně jako já a moje máma, stejně jako ty sve poníky a kone.

Misa je naším bavičem, který nás neustále rozesmáva, zvláště když mi říká „Renco“, zní jako pravý Čech a take říká „Jsem Brit!“ chodici jenom v šortkach, i kdyz mu je zima, ale nepřizna se.

Dětmi oblíbené rohlíky se šunkou se ji denne (nejmene 3 denne!), lednice, mrazák a nádoba na dobroty se pomalu vyprazdňuji.

Chystala jsem a vyvarolavala jsem jim, ale věřte mi, casto jsem si uvarila kavicku a sedla jsem si sama v klidecku a vychutnavala jsem si samotu.

Nekonečne tikající zvuk kuchyňských hodin, který znám od mládí (ucila jsem se totiz po nocich v kuchyni na zkouzky, když byl dům uplne tichý), mě vrací do minulosti mých studijních let.

Od pondělí se děti ucí online. Kvůli 3,5 hodinnovému časovému rozdílu jsem jim s ucitelama zařídila, aby to nějak zvládli a nemuseli vstavat ve 4hod. Začínají tedy online v 7 hodin ráno, od třetí hodiny se připojují živě se svou třídou na Srí Lance a poté, co skončí škola, sami si dodelaji ty dvě první lekce, které ráno zameškali. Jelikož je tento týden Vesak – uplnek, (3 dny jsou ve skole volne od středy do pátku), škola má jen 2 dny (pondělí a úterý), takže děti budou mít dost času na to, aby dohnaly uceni a připravily se na zkoušky na příští týdny a samozřejmě nějaké online hraní.