Neděle 3. září 2023

Vzhledem k tomu, že Emilčiny známky z IGCSE byly dostacujici, aby dostala bezpodmínečnou nabídku na její vysněnou Hartpury College, teď to byla hra na čekání na ubytování, aby mohla přes týden a víkendy pracovat ve stájích v rámci studia chovu koní. Termín pro obdržení jakékoli nabídky e-mailem byl pátek 1. září, ale v úterý 29. srpna jsme zacali mit obavy, že jsme zadny e-mail neobdrzeli a přestože jsme byli požádáni, abychom nepsali na přihlášky na ubytování, udělala jsem to. Pěkně a zdvořile, protože jsem věděla, že byla jednou z prvních, kteří o internat zazadali, když se 17. dubna v 9:00 otevřel aplikační systém. Toto a zároveň to, že musí být na místě a je daleko od domova, byly mé tři důvody v e-mailu.

Povedlo se a ve středu 30. srpna ve 21.15 mi přišel e-mail s nabídkou ubytování. Nebyla to sice její první volba pokoj pro jednu osobu s vlastní koupelnou, ale pro dvě osoby a společnou toaletu, ale neměla na výběr. Když se dozvěděla, že více než 130 studentů stále čeka a značný počet z nich s největší pravděpodobností nezačne studovat na Hartpury, protože nebydlí na místě, mela velké štěstí a byla rada za to, co ma. Měli jsme 3 dny na zorganizovani se k nastěhování se v neděli 3. září.

Byl to vzrušující den pro ni i pro nás. Objala svého bratra Míšu, než v 9:00 odjel do práce v Tescu, za chvíli byl naložený kufr auta plný věcí, její nejlepší kamarádka Eleanor se přišla rozloučit a asi v 11 jsme vyrazili s rychlym zastavenim u prarodičů říct poslední pozdraveni. Náš slot byl 13:30-16:15 a ona tam chtěla být včas – pochopitelné.

O několik minut později jsme byli ohromeni nádherně udržovaným, rozlehlým areálem vysoké školy, jakmile jsme odbočili z hlavní silnice severně od Gloucesteru, organizací a vstřícností zaměstnanců a neuvěřitelnou efektivitou toho, jak bylo možne 700 studentů nastěhovat ve stejný den.

Jsme za ni šťastní, protože víme, že žije svůj sen a bude studovat na vysněné škole, která byla dříve k vidění pouze na internetu a v tištěných médiích.

Pomohli jsme jí uspořádat její ložnici a postel, odložit všechny její věci a měli jsme pár minut na to, abychom se šli projit a podivat se kolem kde bude travit nastavajicich 12 mesicu. Její spolubydlící Viktorija dorazila kolem 15:00 a zdálo se, že si padly do oka, Emilka se přirozeně ujala vedení (zajímalo by mě proč?).

Zucastnili jsme se velmi poučneho rodičovskeho večera a kolem 18.00 hod jsme ji opustili, když se připravovala na večerní grilování, které bylo součástí budování skupin přátelství.

Naše cesta domů byla plná vzrušení i pro nás, protože náš život se navždy změnil a budeme potřebovat nějaký čas, abychom se přizpůsobili, protože jsme věděli, že naše dcera se na další dva roky vydala za svým novým dobrodružstvím v nejmodernějších zařízeních.

Přejeme jí fantastický čas, nemůžeme být pyšnější. Každý rodič chce pro své děti, aby byly šťastné – což Emilka je.

Podívejte se na toto krátké video a usmívejte se!

Požádala vesmír o svůj sen a bylo jí vyhověno. Obloha je limitem pro nás všechny.