18. Rijen – 1. Listopad 2020

Covid-19 by na Srí Lance do října velmi dobře kontrolovan. Vláda Srí Lanky je velmi přísná a kdokoliv přijede do země, musí být 14 dní v hotelove karantene pod dohledem armády a pokud je test PCR negativní predposledni den, můžete jít domů. Musite vsak zůstat dalších 14 dní doma v izolaci, kdyby jste nahodou dostali ten Covid v hotelu. Pokud jste DPL a váš dum vás může „ubytovat“ (kdyz prijedete sami, jste oddeleni od ostatnich clenu rodiny, anebo jste ve svem dome cela rodina v karantene) po dobu 14 dnů a na konci musíte mít negativní PCR.

Ze zacatku (duben, kveten) mi bylo dovoleno podporovat ženy u porodu pod podminkou, ze jsem dodržovala preventivní opatření a nosila jsem po celou dobu rousku a plast. Totani zakaz vychazeni skončil v červnu a my jsme se pomalu vraceli zpět do zazitych koleji, ale jak na světě udeřila druhá vlna, tak také případy Covidu rostly na Srí Lance a docela rychle. Předpokládá se, že žena z Indie byla pozitivní na Covid a dostala se do spolecnosti, přestože byla dodržována všechna opatreni repatriace a karantény poté, co byla spolu s dalšími přivezena z Indie do továrny na oděvy.

Teď pokaždé, když jdu podporovat někoho při porodu v nemocnici, musím podstoupit test PCR a mit negativni vysledky, než mi bude povoleno fyzicky jit s zenou k porodu. I kdyz mam negativni test, musím mit oblecene ochranne pomucky (vsechny). Je vsak velice tezke vedet, kdy mam naplánovat jit na PCR testy (čekací doba na výsledky je 8 – 24 hodin), abych byla připravena podporovat ženu, protože většina žen ceka na spontánní porod a dvě, co meli termin koncem rijna, byly druhorodicky, které rodí vetsinou docela rychle. Zcela nepředvídatelné.

Jedna tehulka se rozrodila 17. rijna a porodila do pulnoci, tim ze jsem nemela udelany PCR test, jsem jeji porod nestihla a bohuzel jsem s ni nemoha byt, coz me velice mrzelo. Druha tehulka doufala, že bude rodit po víkendu 17.-18. ríjna, a tak mě požádali, abych podstoupila test 18. října ráno a počkala v nemocnici, dokud pani neporodi. Nejprve mě chtěli dát na ubytovnu svých zaměstnanců, ale nakonec mi dali pekny pokoj na VIP podlazi a opravdu se o mě dobře starali, zejména s výběrem zdravého jídla. Vlastně jsem čekala v tomto pokoji tyden než ta žena porodila. Musela jsem. Řekli mi, že když odejdu z areálu nemocnice, budu si muset po návratu udělat další test PCR s negativním výsledkem. 

Zajima vas co jsem dělala v jedné místnosti po dobu 6 dnů?

Travila jsem většinu času obavami, jak to vsechno dopadne (Covid veci silene zkomplikoval), protože jsem měla 4 ženy (ted uz vlastne jenom 3 zeny), které chteli mou podporu u porodu, a všechny mely terminy porodu ve stejny tyden. Modlila jsem se, aby porodily jedna po druhém. Byl by to zakon schvalnosti, aby se rozrodily dv eve stejny den. Jedna žena chtela jít do jiné porodnice, takže to trosku komplikovala.

Všechno však proběhlo dobře, rodily jedna po druhé, tak jak jsem predpokladala, a jeste mi nechaly cas na zotavení a vyspani se. Kromě obav jsem trávila čas na počítači, psanim naseho blogu nebo deníku a knihy zdravotních záznamů, o kterou mě majitel nemocnice požádal, abych jim pomohla dat dohromady. Prečetla jsem jednu knihu, odpočívala jsem u televize a cvičila (přemístila jsem nábytek, abych vytvořila více prostoru). Byla jsem ve stalem kontaktu s rodinou prostřednictvím zpráv a na  What’s app a týden utekl docela rychle.

Byla jsem doma přesně 3 dny, kdy jsem musela podstoupit druhy PCR, protože dalsi žena zacala rodit. Tentokrat jsem čekala na vysledek 14 hodin v jedne mistnosti (jeste ze tam byl zachod!), než jsem šla za ni k porodu. Jakmile porodila, mohla jsem jít domů.

Koncem rijna mela porodit jeste jedna pani. Posledni tyden v mesici byl zase zákaz vycházení v celem Colombu, a aby byla klidnějsi, její manžel mě a její chůve, pronajal byt kousek od nich, aby nás měla všechny blízko. Dobre jsem se tam vyspala, udelala jsem si pohodový den a cekala. Dockala jsem se hned na druhy den vecer, kdy jsme jeli do porodnice a pani dalsi den porodila. Požádala jsem jejich řidiče, aby mě odpoledne odvezl zpět do pronajateho bytu, a zůstala jsem na noc, abych se poradne vyspala a vzpamatovala se z narocnych dní tydne. Nemohla jsem si prece nechat ujít úžasnou hotelovou snídani, která byla součástí nájmu. Seděla jsem sama skoro 2.5hodiny u stolu, užívala si vlastní společnosti a četla jsem si u chutného jídla. Pro mě je snídaně nejpříjemnější součástí každého pobytu v hotelu.

A co deti a tatka Steve!

Zvládli to beze mě skvele? Naplánovala jsem jim cely týden den po dni, každý den bud Misa nebo Emilka s jednou z našich kamarádek, takže Steve měl doma jenom jedno dítě, o které se musel starat. Emilka nebo Misa připravili rychlou snídani a oběd a na večeři měli jídlo z mrazáku nebo si objednali jídlo z Uber eats.

Byly naprosto spokojeni. Vsichni 3 byli pozváni na oslavu Halloweenu k našim Tureckými přátelum. Uvařila jsem jim „Haloweenskou soplovou polévku s nasekanými dětskými prsty“ (fazolová polévka s klobásami), kterou si vzali s sebou ke stolu, a Emilka jim nachystala hru se zelem, ktery dala do maleho kyble, kdy v nem museli hledat mince.

Tyden beze me jim vsak stacil a byli radi, když jsem se jim vrátila domů.

Reknete si, stálo to za ty nervy a obetovani se? Daleko od rodiny? 2 neprijemne testy PCR (tady ve Sri Lance vam to totiz strci do krku az se nadavujete a do nosu tak daleko, ze jste ani nevedeli, ze je vase nosni dutina tak dlouha – 7cm!)? Zavrena v pokoji po dobu 6 dnů?

Ano, stalo. Byla jsem schopna dodrzet slovo a podpořit tři ženy u porodu na jejich cestě k mateřství I kdyz to vyžadovalo určité oběti. Byla jsem u zrozeni tri novych rodin a to se jen tak nekomu nepostesti.

Narocny rijen 2020