Sobota – Pondeli 28-30. srpen 2021

Nastal čas navratu zpět na Srí Lanku a i přestože je ostrov opět v úplném lockdownu, nebot počet úmrtí a případů Covid stoupá, zavázali jsme se vrátit.

Spousta lidí se mě ptala, jestli se chci vrátit. Musela jsem přiznat, že se těším domů, kde jsme se usadili, kde jsem vytvořila pohodlné hnízdo pro svou rodinu a kde se cítíme v míru, svobodni a máme pocit ze nekam patrime.

2 noci v hotelu poblíž letiště měly děti poslední den online školy, když v patek vstávaly ve 3:30, a usnadnily nám cestování v sobotu odpoledne na letiste, hotel Premier Inn předčil moje očekávání. Snídaně byla moje oblíbená část pobytu jako vždy. Odbavili jsme se a stravili příjemné 2 hodiny v No 1 VIP lounge (s laskavým svolením Stevova členství jako držitele platinové karty) před nástupem do letadla UL404 se Sri Lanskou Airlines přímo do Colomba v 18.55, trvající 10,5 hodiny. V celém letadle bylo celkem 25 cestujících. Měli jsme spoustu prostoru na spaní, jídlo a divání se na filmy. Emilka spala 7 hodin, Steve asi 5, Misa 3 a já jsem měla asi 1 hodinu, protože jsem nebyla unavena a divala jsem se na 4 filmy. Letištní systém v Colombu byl při příjezdu velmi efektivní a jakmile si Steve koupil whisky a Gin, nasedli jsme do autobusu s dalšími asi 20 lidmi, a vydali se na 3 hodiny dlouhou cestu do vládního hotelu do karantény na 24 hodin. Meli jsme stravit den na jižním pobřeží v Hikkaduwě poblíž Galle. Bylo super vedet, ze jsme zpět na Srí Lance a smutné, že jsme nemohli jet z letiste rovnou domů. Čekal nás hrozny 2hvězdičkový rodinný hotelový pokoj, PCR při příjezdu bylo provedeno jemně (uz jsem prestala počitat, kolik jsem jich celkem podstoupila) a po jídle a sprše jsme šli spát. Věděli jsme, že se probudíme uprostřed noci, byli jsme na pocitacich od 22:00 do 2:00 a pak jsme pokracovali ve spani. Naštěstí se spalo dobře se zapnutým AC, donesli nam snídani (nechci už dlouho vidět rýži a kari) a děti začaly školu online a Steve pracoval od 8 hodin ráno. V 11 hodin jsme se dozvěděli, že naše včerejší PCR jsou negativní, a tak jsme rychle sbalili kufry a čekali na našeho řidiče, který nás vyzvedl s vice jak hodinovým zpožděním (normalne jezdival vcas, dnes byl den, kdy jsme chtěli, aby prijel drive!). Děti dokončily online skolu v taxíku na cestě zpět do Colomba. Emilka se pak trochu prospala, ale my tři jsme celou téměř 2hodinovou cestu domů premysleli, co nas doma ceka po 3mesicnim pobytu v Evrope. 

Ani se neptejte! Spoust po potope z horniho patra – kamos Pavel nam byt hlidal a kontroloval, nechal spravit tu diru ve strope u kuchyne, ale nevsiml si, ze jsou stropy v koupelnach zmokvane, ze Misova skrin mela vodu a ze tam mame plisen (polstare, kosile – vsechno plesnive), ze nam nejde elektrika v jednom obvodu, ze name pokrivenou drevenou podlahu v obyvakui…..no to nas cekalo prekvapeni. Napred jsem si sedli a dali si kavicku a dobrotku, co nam kamaradka Gabriella a Marketa upekly a nachaly na stole, a pak jsme se dali do vybalovani, uklidu a prani.

Vitejte doma!