Ctvrtek 20. Kveten 2021

Cesta o půlnoci na letiště trvala asi 40 minut, silnice byly prázdné. Celou cestu jsme tiše seděli a nasávali to, co nas ceka nastavajici 3 měsíce. Steve vypadal smutně, my 3 jsme byli plní smíšených emocí – štěstí, úzkost, vzrušení, stres, očekávání, naděje, láska, smutek, optimismus, strach …….

• Kontrola všech papírů a pasů asi 4krát.
• Check in Qatar letecké společnosti a stani ve frontě trvala asi 90 minut. Snažili jsme se udržovat sociální distancování co nejvíce. Důkladný proces fungoval, ale byl nedostatek personálu. Všechny počítačové systémy jsou propojeny – letenky, čárove kódy priletovych zdravotních karet a nase pasy.
• Letadlo z Kolomba do Doha bylo plné více než z poloviny. Seděli jsme uprostřed letadla v řadě 24 a odlétavali jsme ve 4 hodiny ráno Srí Lanskeho casu.
• Masky / respirátory jsme museli mit po celou dobu letu kromě jídla Nebyly nam dany stity ( bylo nám doporučeno mít vlastní, jen několik z nás je meli)
• Polštáře a přikrývky jsme dostaly
• Kazdy dostal dezinfekční cestovani sady
• Zábava a sluchátka fungovaly
• Teplá snídaně s nápoji, super služby
• Emilce při vzletu bylo špatně, dala jsem jí pilulku, snedla doma připravený sendvič se šunkou, prospala se a bylo ji lepe.
• Misa jedl, trosku se vyspal a sledovala televizi.
• Ja jsem pojedla, trosku se vyspala a shledla jeden romanticky film.
• Transfer v Doha byl jednoduchy. 2 hodiny a 15 minut akorat.  Spousta lidí na letišti, ale byli jsme schopni udržovat sociální distancování. Když jsme procházeli rentgenama, bylo to přeplněné, ale pokud si chcete udržovat odstup, nechate lidi at si dělaji co potrebuji a pak jdete vy. Nezastavili jsme se v žádné z tech krásných letistnich kaváren, i kdybych chtěla, neužila bych si to.
• Letadlo z Doha do Prahy bylo plné pouze 10%. Velmi málo Čechů, většinou Asijcani, zajimalo by me proč a kdo jsou? Seděla jsem sama u okna za dětmi, Misa u okna a Emilka v ulicce. Všichni jsme dostali dobrý oběd (R&M hovězí gulas a bramborová kaše, E vegetariánske sýrove testoviny cannelloni). Dokonce jsem si nechala nalit sklenicku červeného vína, Steve by byl rad. Trosku jsme se vyspali.  Děti si pak později dali kuřecí sandwich s dzusem, ja jenom kavu. 
• Celou cestou jsem nevěřila, ze letime domů-domů.
• V Praze jsme přistáli ve 12.30, o 60 minut dříve. Letiště bylo prázdné. Stáli jsme ve frontě Ceských občanů, i kdyz jsme měli Anglické pasy. Imigrační důstojník byl velmi milý, dokonce věděl, kde je Krnov. Zavazadla na nás uz čekaly. Vyšli jsme do příletové haly a čekali asi 45 minut, až nás náš kamos Martin vyzvedne. Mezitím jsme mluvili se Stevem a s mou maminkou po telefonu pomocí letistni WiFi. Venku 14C, cítili jsme tu zimu, Misa mel kratasy, ze pry je typicky Anglican (zmrzal, ale neprizna to!). 

• Cesta autem trvala 5 hodin s jednou zastávkou na benzín a na kávu. Naše milá kamarádka Nikolka (Martinova snoubenka) nám připravila plnou tašku dobrot (hlavne rohlíky se šunkou) s listeckama a vzkazama. Je uzasna, mame ji moc radi. Děti se trosku prospaly. Slunicko svítilo.

• Dojeli jsme k domecku moji maminky, kde se budeme sami nejmene 5 dnu izolovat v 19.30 českého času. Krásné vzkazy a kolacky od moji milovane maminky a nasi babicky, kuřecí nudlová polévka na večeři v lednici. Pokoje s postelemi a pěkně vyžehlené bavlněné povlečení připravené. Cítili jsme se velmi milovaní. Škoda, že moje maminka nebyla doma. Bude bydlet 5 dní s rodinou mého bratra, aby se minimalizovalo riziko, že jí dáme Covid, pokud bychom ho přivezli. Dali jsme si teplou koupel a šli spát ve 22:00, usli jsme jako kdyz nas do vody hodi.

• Byla jsem doma-doma, po téměř 2 letech. Bylo to příjemné být zase doma-doma, rada se vracim.

• Musime vsak pockat do negativnich PCR testu, nez maminku uvidime a poradne ji obejmeme. Pak ji budeme denne objimat 6 tydnu.