Zapad slunce a dve lode
20. Unor 2022
Steve napsal: Zapad slunce dneska vecer – neco neuveritelneho.
Miminko cislo 24
Kveten 2021
Maminka cislo 24 se se mnou spojila ve 24. týdnu tehotenstvi (pěkná náhoda cisel, ze?), ale potkali jsme se osobne az ve 33 týdnech, u oběda v nudlovem baru s jejím manželem (oba Srí Lancani), abychom prodiskutovali jak probíhá těhotenství a plánovali porod. Nasemu setkani vsak predbihalo nescetne spousty vzkazu a konverzace pres WhatsApp, jako u každé jiné těhotné ženy, kterou podporuji.
Časté cestování z jihu do Colomba bylo pro ne únavné, a tak kdyz prijeli na kontrolu ve 37. týdnu, tak se jiz přestěhovali do metropole a čekali. Některá znamení naznačovala, že brzy zacne rodit, a když jí o půlnoci ve 37+4 týdnech praskla voda, volali mě to cestou do nemocnice, aby mě jenom informovali, ale ve skutečnosti mě nepotřebovali až do 4.30 rána další den. Ten večer jsem měla „pocit“, ze se bude neco dit a šla jsem spát dříve, takže když mi nad ranem volali, byla jsem dobře odpočata. Zavolala jsem si taxi, v 5.03 ráno jsem byla v porodnici a podstupovala jsem svuj 13. test, tentokrat antigenni test na Covid a s párem na porodnim sale jsem byla v 5.30 a ona porodila v 5.54 hodin. Super rychlá prvorodicka, neuvěřitelné. Bez leku a bez ulevy od bolesti. Arila se narodila do jejího náručí a oba rodice měli obrovskou radost, jak dokázala být tak silná.
Šla jsem nahoru a připravila jsem jim jejich pokoj – perfektní načasování na snídani. Myslím, že to je jeden z nejrychlejších porodů, na kterých jsem byla. Druhý den byla propuštěna z porodnice a než se vydali na dlouhou cestu na jih, šla jsem je navstivit abych je ujistila, ze se rodicovstvi uchopily s nadsenim a odpovedela jsem na mnoho otázek, ktere ma každý nový rodič. Novopecena babička je vezla domů, velmi moderní srílanská rodina, která nechala nezávislost a rozhodování na nových rodičích a nenutila je dodržovat tradice a pravidla kultury, což většinou narušuje způsob, jakým chce nova rodina žít svůj život. Opravdu jedna ze šťastných rodin. Budou schopni naslouchat potřebám dítěte bez jakéhokoli tlaku a názory jiných lidí. To se ve Sri Lance nevidi.
Miminko Cislo 23
Duben 2021
Poprvé jsem mluvila s maminkou čislo 23 (Německá pani se Srílanským manželem) v jejím 35. týdnu těhotenství a uz tehdy si byla dobře vědoma svých práv a svých přání a vytvorila si 4 stránkovy plán porodu. Paní doktorka jí dala moje číslo, protože si prala porod do vody. Setkala jsem se s obema v kavárně v jejím 37. týdnu tehotenstvi a probrali jsme Srílanský zdravotni systém, jake vize mela o porodu, že se jí chlapeček narodí, a jak vyvazit její očekávání v rámci soukromého zdravotního systému orientovany hlavne na penize.
Bydlí 8,5 hodiny z Colomba na druhé straně ostrova. Na posledni dlouhou cestu v tehotenstvi se vydali přesně ve 39 týdnu s tím, že druhý den budou prijati do porodnice, aby veděli, co se děje. Porod se rozbihal, a zase se zastavoval a s každou hodinou maminka byla vice a vice unavená. To uz jsem byla s nema v porodnici po prodelani dalšího Covid testu, který byl negativni.
Po 24 hodinách v porodnici lékařka navrhla urychlení procesu a vyvolani porodu umele. Dalších 12 hodin na porodnim sale, kde jsem je podporovala (masáže, aromaterapie, pozitivní myslení, podavani kokosove vody) a navzdory zdlouhavemu procesu jsme měli čas na hudbu a tanec, světylka a i kávicku se skořicovými buchtami z mé oblíbené kavárny. Maminka mela obrovskou vytrvalost a odvedla úžasnou práci. Chlapeček se narodil s pomocí lékařky v 18.03 a já jsem byla svědkem dalšího zvláštního okamžiku, kdy se zrodila nová rodina.
Když mi nový táta poslal obrázek, jak se druhý den sešel se svým synem Rahmi, byla radost a štěstí hmatatelna. Po čtyřdenním pobytu v nemocnici je jejich přítel odvezl zpět na jejich místo v ráji a nová maminka byla nadsena chlapečkem, kterému se dařilo dobře a celá rodina měla obrovskou radost z toho, že se vrátili domů. Život pro ně je jedno velké štěstí, potichu si užívaji svou malou rodinku daleko od lidí a civilizace v tropickem raji u more. Táta je Tamil a jeho rodina má obrovské kulturní kořeny, ale vím, že se snaží být moderní rodinou v komunitě, ve které žijí.
Miminko cislo 22 – Claudie
Duben 2021
Maminka č. 22 byla součástí IEA – asociace Colombijskych pristehovalcu a o jejím těhotenství jsem se dozvěděla ve 24 týdnech, když jsem byla navštívit její rodinu na kávicku, zatímco jsem byla na návštěvě u jiné maminky v jejich panelovem domě. Bylo to její třetí těhotenství, a čekala první holcicku. Byla nadšená a to, že mě mela na podpořeni a dodani sebevědomí ji ujištovalo a uklidnovalo. Měla velmi snadné těhotenství, a protože byla v pohode se svými chlapci a tak klidna, ze si opravdu užívala byt těhotná, přestože byla zavrena doma pres pandemii a s nudnym domácím ucením deti.
Salvějové masáže, akupresura ani jiné triky nedokázaly porod rozjet a tak se rozhodla nechat porod vyvolat 10 dní po termínu. Holcicka na svet nejak nespěchala, a nebo spechala? Její manžel nás oba odvezl v 6 hodin ráno do porodnice a poté, co se zabydlela v pěkném pokoji a pani doktorka zacala vyvolani porodu, odjel domů za klukama, ze to bude na dlouho. Šla jsem k ní asi v 11 hodin, dávala jsem jí masáž zad, povzbuzovala jsem ji a uklidovala a najednou jsem citila, že kontrakce přišly náhle, odnikud, a byly tak silné, že jsme ji vedli na porodni sal o 30 minut později a plnili jsme bazén, ve kterem chtela rodit. Podařilo se mi dovolat manžela, aby přijel co nejrychleji. Stihl to, a taky to stihla jeji pani doktorka. Bazén byl naplnen jenom do poloviny, když se ji v 11.57 narodila holčička Claudia na posteli.
Síla ženy a ženského těla mě ohromuje pokaždé, když jsem svědkem „zázraku“ a mám strach z čisté přirozenosti lidských bytostí. Zrodila se nová rodina, nyní má svou malou holčičku a může pokračovat uzivani si života na Srí Lance s kompletní rodinou. Prostě neuvěřitelné. O několik dní později byla doma a chlapci byli nadseni, ze se jim vratila jejich milovana maminka a prinesla jim sestricku. Když vidím rodinu se třemi dětmi, štěstí a láska jsou hmatatelné.
Miminko cislo 21
Brezen 2021
Maminka č. 21 mě kontaktovala uz ve 12. týdnu, když byli v Colombu, a setkali jsme se v jedné z pěkných kavárniček, abychom si popovídali a seznámili se. Velmi hippie vypadající, svobodomyslný a zamilovaný pár, oba vyzařovali štěstím a já věděla, že tento pár převezme kontrolu a dočká se porodu, jaký si vysnili – měli všechny správné hodnoty a životní nadhledy. Během jejich těhotenství jsme se několikrát potkali, ale náš kontakt byl častý na WhatsApp zprávách, což mi přišlo jako rychlý a velmi účinný způsob podpory těhotných žen s důrazem na individuální a holistický přístup.
Těhotenství probíhalo dobře až do 36. týdne, miminko bylo pečlivě sledováno a ve 39. týdnu byl porod vyvolan. Den v jedné z menších rodinnych porodnic v Colombu byl plný očekávaní a nadějí, ale motlitby byly vyslyšeny a já jsem vedela, ze me vecer budou volat. A taky ze volali, ve 22:30, at okamzite prijedu, ze se porod nejak rychle z nenadani rozjel. Byla jsem tam za 30 minut a vystridala jsem jejího manžela pri podpore ve sprše, aby šel připravit pokoj na porodním sále. Všechny porodní sály vypadaji strasne sterilne, plné masinek, skříní se sterilním materiálem a uprostřed velké klinické lůžko. Když jsme konečně dorazili do pokoje, cítili jsme skořici, slyšeli jsme uklidňující hudbu a viděli jsme jen svetylka které se trpytili ve tmě. Komu by se nelibilo takove klidné místo pro narození dítěte – něco, co porodní sestry na Srí Lance tak často nevidí. Maminka se uzavrela do úplného vnitřního já a používala jenom meditační a dýchací techniky jako úlevu od bolesti. Krasna holčička se narodila ve 2:40 ráno následujícího dne a pár byl nadšený z toho, jak úžasný porodní příběh budou hrdě sdílet se světem.
Pevne partnerství a důvěra v ženské tělo a jeho sílu byla patrná během celeho těhotenství a porodu a jediné, co jsem dělala, bylo, že jsem jim dodávala jistotu a pohodlí. Věděli, co dělají, i když to byla jejich první zkušenost, ale oba byli přirození, jakoby spojeni s prirodou.
Nechala jsem je, aby si ten okamžik užili a počkala, až se vrati zpět do svého pokoje, kde to vlastne všechno začalo. Byla jsem na ni nesmirne pysna, být svědkem zrodu další milující rodiny je prostě k nezaplacení. Vše bylo v pořádku a druhý den byli propuštěni domů jako tříčlenná rodina.
O týden později přišli na kontrolu a přinesli aromaterapeutické oleje a difuzér, aby je darovali personálu porodnice, pro vyhody jinych žen. Krucek pro krucku, pomalu a jistě, můžeme docilit zmeny přístupu a pohled ošetřovatelského personálu na Srí Lance tak, aby byl zaměřen na ženu a jeji zazitek z porodu, nikoli na systém a penize. Jen musíme být trpěliví.
Miminko cislo 20
Unor 2021
Maminka č. 20 byla velmi blízkou přítelkyní maminky č. 14 a ve 33. týdnu mě kontaktovala v naději na přípravu na porod, protože se modlila za přirozený porod, stejně jako její nejlepší kamarádka. Bydlela naproti našemu bytu, takže pro mě nebyl problem nekolikrat navštívit ji a jejího manžela (oba z Malediv) a promluvit si o tom, jak se navzájem podporit a připravit na jejich vyzamny den. Strávila jsem spoustu času ujišťováním, aby důvěřovala svému tělu, a když prožívala zacatek porodu, byla jsem schopna ji vysvětlit fyziologii a proč se cítila tak, jak se cítila. Přirozeně zacala rodit jeden den před termínem porodu a po nezbytnem antigennim testu na Covid, který jsem mela negativní, jsem mohla byt s ní. Porod postupoval podle jejích představ pomalu, s dlouhým raným stádiem, takže aby měla co největší šanci na porod normální cestou a rozhodla se pro epidurál, díky kterému se uvolnila a hurá, krásné miminko Michail se narodilo ve 2:40 v noci s pláčem. Jak na lesy. Strávila asi týden v nemocnici, aby se zotavila po dlouhém porodu, a když jsem byla pozvána na rodinné setkání a odpolední čaj na oslavu zdraví všech, měla jsem tu čest být svědkem tolika lásky, kterou tato nová rodina přinesla vsem kolem. Laska bya hmatatelna v jejich 3pokojovém bytě a citili jste tu rodinnou soudrznost tyhle velke rodiny maji.
Role širší rodiny je v životě každého miminka a novopečených rodičů velice důležitá, pokud je pomoc vyvážená a umožňuje páru být sám sebou bez dalšího tlaku kultury a názorů druhých, který je jim vnucován.
Dostala jsem nadhernou barevnou kytici květin a krabici zakusku, což bylo dojimajici a clovek se cítil oceněn za hodiny prace pro druheho.
Miminko cislo 19
Unor 2021
Tatínek č. 19 mě kontaktoval, když byla jeho žena ve 35. týdnu, když jim jejich porodník řekl, aby se dozvěděli více o porodu do vody. Nádherný mladý pár žijící ve velkém domě se svými dvěma psy Bougiem a Buttonem. Byla radost si s nimi povídat, vysvětlovat a ujišťovat a procházet těhotenstvím s nima. Několikrát jsem je navstivila u nich doma, že pro mě poslali auto a po schůzce mě přivezli domů – milé. Dokonce se stihli přijít podívat na jeden západ slunce těsně předtím, než šli za doktore a dali jsme si s nimi rychlou večeři. Té noci byla pak zvracela a já se obávala, že to bylo z mého vaření nebo z příliš mnoha tortillových chipsu na balkóně, které s dětmi sledovaly západ slunce. S největší pravděpodobností to byly rané známky porodu.
Den po termínu mě volali domů, měla nějaké bolesti, najedla se, dala jsem jí masáž a hrála jsem si s jejich pejsky kduys ze chvilku prospala a po obědě jsme jeli všichni do porodnice. Jak byli ve VIP Moon Suite, všechno bylo jednodušší a já říkám: „Penize mluvi“. Na antigenový test nemusím nikam chodit a lidé z laboratoře za mnou chodí mi ho udelat, jídlo a pití jim i mně mohou kdykoliv přinést. Pekne se rozrodila a v 19:30 vstoupila do bazénu. Vystoupila z nej vsak ve 22:00 s tím, že chtěla epidurál, ale místo toho ve 22:20 porodila chlapečka. Úžasné, její manžel právem obdivoval její sílu a vytrvalost. Skvělý důkaz toho, jak partnerství a silné pouto mezi dvojici je potřeba pro jakékoli úspěchy. Uzivali si v porodnici jako 3členná rodina, vychutnali si odpolední čaj co byl v cene a cestou z nemocnice po propuštění navštívili kostel, aby podekovali za své požehnání. Viděla jsem je 4 dny po porodu v bezpečí domova a zářily láskou a radostí. Měla jsem tu čest být součástí jejich cesty k rodičovství, proste k nezaplacení.
Jsem hrda na to, že mohu lide pozitivne ovlivnovat, i kdyz dělám pouze řízení a navigaci. Zrodila se další rodina.
Hezky Valentynek
Pondeli 14. Unor 2022
Jako každý rok daruji svým dětem a Stevovi na Valentýna čokoládu, ale svou lásku jim dávám každý den v roce. V neděli 13. února jsme měli romantickou večeři, jen my dva se Stevem a děti měli speciální veceri McDonalds.
Na Valentýna, v pondělí 14. února, jsem vařila dušené vepřové maso na zelenině s domácími bramborovými hranollkami a vegetariánským ratatouille – vsichni si pochutnali, vynikající.
Na rodinném snímku s velkým červeným srdcem, ktere vyrobila kamoska na setkani clenu expatove asociace.
Superkocky na Sri Lance
4. unora až 12. února 2022
Zvu všechny své kamarady na návštěvu Srí Lanky, aby využili příležitosti, že jsme tady a pomohli jim zorganizovat a zařídit jejich dovolenou.
Když jsem to v létě řekla Evce, jedné mé kamarádce z univerzity, byla nadšena a řekla, že možná přijede se sou kamarádkou co spolu cestuji a kterou zna uz 20 let.
Stejna univerzitní kamoska Evka uspořádala asi 2 týdny před Štědrým dnem Vánoční punč pres Zoom pro asi 8 holek a když jsem jim navrhla, aby prijely na Srí Lanku, tak souhlasily a začaly plánovat celoživotni výlet a cestování s přáteli co zname uz 30 let – dobrodružství, které by si nemely nechat ujít a maji se na co těšit, aby rok 2022 zahájily s dobrodružstvím.
Během týdne se vytvořila sedmičlenná skupina a 24. prosince si koupily letenky – skvělý vánoční dárek.
Začali jsme plánovat logicky, metodicky:
- Seznam přání od každého z nich
- Rozhodnutí jak cestovat (2 auta, vlaky, malý autobus)
- Jaké aktivity dělat a co vidět
- Jakou trasou se vydat
- Rozpočet
- V jakém ubytování se ubytovat ……… na bylo toho hodne.
Dokážete si představit, nelehký úkol s 8 různými osobnostmi, ale vzájemným respektem a nasloucháním nejaky plán vznikl, sehnala jsem autobus s ridicem a průvodce, zamluvily se prvnich 5 noci a pak se vše dalo do pohybu.
Úkoly na poslední chvíli: Zajistit pojištění, Pozadat a zaplatit víza, Objednat se na PCR, Vyplnit zdravotní prohlášení (na posledni chvili), Zabalit kufr (oblečení, léky, peníze, dobroty, lékárnička a testy na antigen, roušky), Koupit lístky na vlak
Bohužel jedna z nich měla před odjezdem pozitivní PCR a musela zůstat doma v karantene, což bylo zklamání pro všechny zúčastněné, a tak jen 6 z nich vyrazilo ze svých domovů plni očekávání a trosku nervozity.
„Cestovala“ jsem s nimi na letiště a sledovala je na letovém radaru 24 na internetu pri obou letech z Prahy do Dubaje a z Dubaje do Colomba. Přiletěly v pátek 4. února v 8:25rano a trvalo jim téměř 2,5 hodiny, než se dostaly z letiště abych je mola obejmout. Čekal na ně autobus s řidičem a průvodcem a jakmile jsme nastoupili, byli jsme na cestě do Millennium Elephant Orphanage. Byly unavení, vystresovaní, hladoví, spoceni, ohromeny – vsechno dohromady, ale to se dalo ocekavat. Než jsme vsak dojeli ke slonům, najedly se, trosku si odpocinuly v autobuse behem 2,5 hodinnove cesty a pak jsme si mohly uzit nezapomenutelne dve hodiny se slonem Rajou a jeho mahutem. Nikdy nezažily nic takového, být tak blízko velkému savci, dozvědět se o něm tolik zajimavosti a trávit s ním čas. Nechat mahuta vylézt na palnu aby nam shodil čerstvé královské kokosy, ktere jsme si mohly vychutnat, bylo prostě úžasné. Krásný byl příjezd do našeho prvního ubytování u skály Sigiriya s bazénem, kde jsme měly možnost se vykoupat a ochutnat prvníSsrílanskou večeři – grilovaný steak z tuňáka se salátem a smaženou rýží.
Druhý den po vydatne Sri Lanske snidani (ovoce, palacinky s kokosovou nadivkou, toasty, jsme navstivily Cave Temples v Dambulla (skalni chramy) – holky se do nich zamilovaly, zvláště kdyz se octly v prázdné jeskyni plné lordů buddhů. Nezapomenutelná byla oslava 30letého přátelství (zacaly jsme do vysoke skoly v Olomouc chodit spolecne v září 1991) u bazénu s domaci vanockou, tropickym ovocem a vzpomínáním. Pokus vylézt na slavnou skálu Pidurangala na západ slunce byl pro některé jedním z nejtěžších prekonani se v zivote, zvláště když měli 4 vyhrezle plotynky a někteří se báli výšek. Nahoře jsme uspořádaly malý rituál „rozloucit se“ s nekterymi věcmi, které si přejeme vypustit z našich životů. Napsaly jsme vzkaz/prani na papír a místo spálení, s rizikem požáru, jsme ho roztrhaly na malé kousky a hodily do větru. Ten večer s první typickou srílanskou vegetariánskou kari večeří, kterou holky ochutnaly, jsme vypily téměř celou láhev růžového ginu s tonikem a po dlouhé době mě holky donutily pít – ten večer jsem cely prochichotala.
Další den byla pro některé z nich jedna z nejoblibenejsich aktivit na Sri Lance, 3.5hodinová návštěva Herbal Garden, kde jsme se dozvěděli hodně o rostlinách a bylinkách. Kandyjská taneční show k večeru a ochutnávka lahodné Tamilské „dosai“ (velka tenka palacinka plnena zeleninou a s pikantimi kari omnackama) na balkoně jednoho z hotelů popíjející lahodnou hustou míchanou ovocnou šťávu – (dívky milovaly vše, co se týkalo tropického ovoce) byla vellice prijemna. Bonusem byla večerní procházka kolem Chrámu Zubu a poté, co jsme od jednoho ze stánkařů dostali zdarma lotosové květy, které jsme si chvilku privlastnily a pak je jemně polozit do jezerni vody. Noc v Eco retreat nad Kandy byla velmi uklidňující, a když mě rano po snidani vysadili na vlakovém nádraží v Kandy (poprvé jsem cestovala sama, jízdenka na vlak 1. třídy na 3 hodiny za 600 rupií = 2,5 GBP), abych se vrátila do Colomba (měla jsem nějaké schůzky, kterých jsem se musela zúčastnit, a mela jsem skoleni, které jiz bylo naplanovano dlouho dopredu) vyrazily do Elly se svým vlastnim průvodcem, věděla jsem, že si spolu užijí hodne zábavy.
Znovu jsem se k nim připojila v pátek ráno ve Weligamě (dole na jihu, opět jsem cestovala sama vlakem, 2. třída za 3,5 hodiny cesty 280 rupií = 1 £) pote, co se vrátili tezce zklamaní z 6hodinového výletu lodí za velrybami a delfíny a viděly jenom dvě želvy.
Abychom však ukončili jejich výlet na Srí Lance prijemne , zarezervovala jsem nám vsem noc v 5hvězdičkovém hotelu Le Grand v Galle, který nezklamal. Pokoje s balkonem a krásným výhledem na moře, vynikající jídlo a dobře udržovaný areál s pěkným bazénem, byly prostě báječné a měli jsme se uzasne. Procházka městem Galle s nákupy byla nutností a vidět maják ve tmě a v dešti nebylo az tak romantické, jak jsme doufaly.
Ranní snídaně byla další lahodnou prilezitosti a cesta do Colomba v jejich poslední den v sobotu 12. února trvala po dálnici jen 2,5 hodiny. Podařilo se nám dostat nahoru do apartmanu se všemi jejich kufry, aby se mohly před cestou dobalit a kufry přebalit. Naše ložnice byla dostatečně velká pro 6 holek a 6 kufru. Jako poslední aktivitu na Srí Lance jsme měli Tuk Tuk Tour do hlubokého temného města Colombo, vše spojené se špinavým přístavem a jeho historií – fascinující. Večeře, kure na kari, kterou uvařili tatka Steve a Emilka, byla vynikající a co bylo pekne, ze se k nam připojila nase nejlepší kamarádka Mala, se kterou jsem chtěla, aby se setkaly a ona aby poznala moje kamaradky.
Loučení není nikdy snadné, ale cítila jsem, že to byla pro ně i pro mě super dovolena, vlastne jedinecna dovolena. Dozvěděly se hodně o sobě i o sobě navzájem – skupina, kde jsme všichni individuálove, ale nějak k sobě pasujeme a doplňujeme se. Máme tolik příběhů, které můžeme vyprávět, a tolik fotek, které můžeme sdílet, stalo to za ten jejich stres a podrobne planovani.
Již nyní premyslime co podnikneme na naše 40. výročí – pravděpodobně dovolenou v USA.
Vsuvka: Pred odjezdovy PCR jiz nebyl nutny, ale protoze jsou ucitelky, tak si v Pondeli a ve Stredu rano musi delat antigenni testy. Dve z nich byly hned po nedelnim prijezdu v Pondeli pozitivni a tak si prodlouzily dovolenou o 7 dni v karantene (lehky prubeh, trosku teploty a zimnice, ale za 2 dny byly ok).
Karetni hra Uno pres ocean
30. Leden 2022
Steve napsal: Byl jsem sam v UK od pátku 14. ledna večer na tri tydny a Renca s detma zustala v Colombu.
Bylo proto pekné jedno odpoledne – jejich večer, jak ukazuje 19:28 na mém notebooku stále Srílanského času – připojit se k Renci a dětem u jídelního stolu a zahrát si s nema karetni hru Uno. Míša obvykle vyhrává, ale tentokrát vyhrala Emka, možná proto, že Míša držel dvě sady karet a snažil se podívat pouze na jednu z nich.
Skvělá zábava diky technologii.
Steve