Streda 12. srpen – Nedele 16. srpen 2020

Den prvni

Den začal v 6:30 ráno krátkou jízdou v malém stísněném autě maminky mého přítele, kde jsme se meli schromazdit. Zde jsme se setkali s dalšimi detmi, které jsem očekával, že budou starší. Po  předani podepsanych papíru jsme nasedli do minivanu a vyjeli jsme na hroznou 2hodinovou jízdu.  Snažil jsem se spát, ale ten neustálý hluk kluků za námi zpívající hudbu mi spani znemožňili. Jakmile jsme konečně dorazili na břeh řeky, dostali jsme pokyn, abychom se převlékli do našich vodních obleceni, oblekli jsme si zachranne vesty a sli  jsme směrem ke kaňonu. Jakmile jsme se dostali ke kaňonu, začali jsme skákat, klouzat a šplhat po skalách a vodních bazénech. Byl cas se rozloucit a skocili jsme do vody, rukama jsme vytvorili ruzici a a plovali jsme přes peřeje do areálu tábora. Zde jsme se převlékli do suchého oblečení, zasli na večeři a hned do postele. Přemýšlel jsem, co nam ráno přinese. Nas pokoj byl obrovsky, postel byla napěchována v rohu, což umožnilo obrovský prostor uprostřed se sedackama a velkyma pytlama na sezeni.

Den druhy

Probudili jsme se kolem 7 hodin ráno, abychom si dali čaj se zbytkem osazenstva. Hráli jsme karty a meli jsme rozcvicku, abychom se připravili na den. Jakmile jsme dokončili strečink, dostali jsme pokyny, abychom si vybrali partnery a nasadili bezpecnostni postroje. Bylo nám řečeno,abychom si naplánovali, jak vylézeme na 12m žebřík, který měl vzdálenost meziprockama 1,5 m. Vzhledem k tomu, že jsem docela vysoký, mohu se snadno přitáhnout na pricku a pak poptlačit kratší lidi, se kterými jsem vystupoval. Zebrik jsem zdolal dvakrat pokazde s jinym kamosem. Jakmile jsme dokončili tento kolosální žebřík, bylo nám řečeno, že jdeme 16 milovou turu na nedalekém kopci, ktera ma na vrcholku krasnou jeskyni. Dobrovolně jsem nesl batoh obsahující lahve s vodou a pláštěnky od všech. Po trech hodinach jsme dorazili na vrchol a byli jsme odměněni obědem (sendviče) a úžasným výhledem. Byli jsme si pak projit tu jeskyně, která mela hodne netopýrů  a na stěnách malby prehistorického umění – bylo to opravdu zajímavé. Byly tam také zbytky domu z doby před 25 tisíci lety, díky čemuž ležel na nejstarší pude v Asii. Jakmile jsme jeskyni doobdivovali, šli jsme trochu dále po cestě k velkemu vodopádu, asi 40 m dlouheho se osprchovat. Zpočátku bylo docela vzrušující stát pod tecici vodou z vysky 40ti metru zatímco  se snazite mluvit a ta osoba vedle vas vas neslyší. Skočili jsme do džípu a jeli do tabora. Po cestě domů jsme zastavili a natrhaly chlupate cervene rambutan. V táboře jsme měli večeři (těstoviny) a padli na postel třesoucí se vzrušením na nadcházející den.

Den treti

Probudili jsme se po 6 hodinách spánku, protože jsme se starali o chlapce, který v noci zvracel. Pak jsme se u snídane divili, byly palačinky, ze dalsi dite je nemocne. Po snídani jsme meli zase rozcvicku a připravili jsme se na výlet. Počasí nás bohužel zklamalo a my jsme se museli vratit zpet do tabora. Tam jsme počkali 2 hodiny a hrali karty, dokud jsme se mohli oblect do obleceni na vodu, nebot jsme jeli na kanoe. Pádlovali jsme po řece do bílé vody, kde jsme surfovali po vlnách a plavili se zpět do tábora. Rychle oběd, skocili jsme do džípu co mel na strese raft a jeli jsme k vode. Po krátké ceste jsme dojeli k vode a na raftu se vydali peřejemi do tábora. Kdyz jsme dojizdeli do tabora, nemohli jsme se prestat smát, nebot jsme viděli tančit svatební hosty a my jsme se snazili tancovat s nimi stojícími na raftu. Večeře byla rýže a kuře a šli jsme spát. Nemohl jsem dočkat rána.

Den ctvrty

Probudili jsme se v 6 ráno na snídani. Dnešek byl vrcholem letního tábora. Navštívili jsme totiz kaňon zvaný Marvel. Tento kaňon byl obrovský, obsahoval skoky, skluzavky, horolezectví, slaňování a dokonce i ZIP LINE. Začali jsme canyonovat kolem 10:00 a trvalo nám celý den, než jsme se dostali zpet do tabora. Než jsme se vrátili do tábora, adrenalin v našich žilách pekne pulzoval. Cestou kaňonem jsme zazili tolik legrace, že jsme od tama nechtěli odejitt. Cestou zpět z kaňonu nam ukazali, jak se vyrabi cajova pistalka. Když jsme se vrátili do našeho tábora, místní pracovníci továrny na výrobu pepsi Pepsi přijeli na team building akci. Grilováli a nechali nám nějaké jídlo. Bylo to vynikající po naší dlouhé procházce kaňonem. Spánek nebyl ten večer problém.

Den paty – posledni den

Začali jsme snídaní a rozcvičením a potom jsme dostali pokyny, abychom se připravili na další rafting. Tentokrát to rafting trvalo trochu déle, protože voda byla vyšší, coz znamenalo, že jsme museli jet pomaleji přes vodu, abychom si neubližili. Například na jedné části rychlíku je část nazývaná „vrtulník hlavy“. „Sekačka na hlavu“ je v podstatě velký pokles dolů následovaný náhlým vzestupem vody. Je to opravdu vzrušující. Po „sekačce na hlavu“ byla další „rychlá pračka“, ze se vas raft otaci dokola, voda stříka přes záda a namočí všechny. Potom se raft rychle zvedne a my všichni musíme rychle pádlovat dopředu, abychom zabránili tomu, aby se raft nestřetl s mělkou oblastí. Voda nas dovezla az k taboru, kdy jsme pri sjezdu hráli ruzne hry. Kdyz jsme se vrátili, sbalili jsme si věci a připravili se na odjezd. Zase me vezla maminka kamosu a vsichni tri jsme prospali skoro celou cestu. Skutečný * vrchol * letního tábora byla večeře u Mc-Donalda.