Patek 11. Unor 2022 7:12 rano
Steve napsal: Renca a úplně cizí člověk, který se k ní přidal, aby mi zamávaly z vlaku, ktery projizdel kolem našeho bytu na cestě z Colomba do Weligama, aby se setkala se svymi českými přáteli. Mek jsem krásný pocit jak jsem ji viděl a vědět, že sama prozkoumává zemi, která mi už dlouho dává takové příležitosti.
20. Unor 2022
Steve napsal: Zapad slunce dneska vecer – neco neuveritelneho.
May 2021
Mummy No 24 got in contact with me in her 24th week (a nice coincidence). We finally met at 33 weeks to have a noodle bar lunch with her husband, discussing how pregnancy was going and to make plans for birth. Lots of WhatsApp messages of reassurance were needed beforehand, like with any other pregnant woman I have been supporting. Frequent traveling from South to Colombo was tiring, so they moved to the city at their 37th week’s appointment and waited.
There were some signs that she will be going to labour soon, and when her water broke at midnight at 37+4 weeks, they called me on their way to the hospital to inform me, but actually didn’t need me until 4.30am the next day. I had had a “feeling” that evening and gone to bed earlier just in case, so when they called me, I was well rested. I got a taxi and was in for my 13th Rapid antigen test at 5.03am, with the couple at 5.30am – and then she birthed her baby at 5.54am. Super-fast for a first time mum, unbelievable. No pain relief. Baby Arila was born into her arms and both were overjoyed. I went upstairs and prepared their bedroom – perfect timing for breakfast.
I think this must be one of the fastest births I have been to. She was discharged from hospital the next day and before they made the long trip South, I went to see them at the place they were staying, to equip them with answers to their many questions, as each new parents have. New grandma was driving them home, a very modern Sri Lankan family, leaving independence and decision making to the new parents and not forcing them to follow traditions and rules of the culture, which most of the time interferes with the way new-born family wants to live their lives. One lucky family indeed. They will be able to listen to the baby’s needs without any pressure of other people’s opinions.
Rennie
Kveten 2021
Maminka cislo 24 se se mnou spojila ve 24. týdnu tehotenstvi (pěkná náhoda cisel, ze?), ale potkali jsme se osobne az ve 33 týdnech, u oběda v nudlovem baru s jejím manželem (oba Srí Lancani), abychom prodiskutovali jak probíhá těhotenství a plánovali porod. Nasemu setkani vsak predbihalo nescetne spousty vzkazu a konverzace pres WhatsApp, jako u každé jiné těhotné ženy, kterou podporuji.
Časté cestování z jihu do Colomba bylo pro ne únavné, a tak kdyz prijeli na kontrolu ve 37. týdnu, tak se jiz přestěhovali do metropole a čekali. Některá znamení naznačovala, že brzy zacne rodit, a když jí o půlnoci ve 37+4 týdnech praskla voda, volali mě to cestou do nemocnice, aby mě jenom informovali, ale ve skutečnosti mě nepotřebovali až do 4.30 rána další den. Ten večer jsem měla „pocit“, ze se bude neco dit a šla jsem spát dříve, takže když mi nad ranem volali, byla jsem dobře odpočata. Zavolala jsem si taxi, v 5.03 ráno jsem byla v porodnici a podstupovala jsem svuj 13. test, tentokrat antigenni test na Covid a s párem na porodnim sale jsem byla v 5.30 a ona porodila v 5.54 hodin. Super rychlá prvorodicka, neuvěřitelné. Bez leku a bez ulevy od bolesti. Arila se narodila do jejího náručí a oba rodice měli obrovskou radost, jak dokázala být tak silná.
Šla jsem nahoru a připravila jsem jim jejich pokoj – perfektní načasování na snídani. Myslím, že to je jeden z nejrychlejších porodů, na kterých jsem byla. Druhý den byla propuštěna z porodnice a než se vydali na dlouhou cestu na jih, šla jsem je navstivit abych je ujistila, ze se rodicovstvi uchopily s nadsenim a odpovedela jsem na mnoho otázek, ktere ma každý nový rodič. Novopecena babička je vezla domů, velmi moderní srílanská rodina, která nechala nezávislost a rozhodování na nových rodičích a nenutila je dodržovat tradice a pravidla kultury, což většinou narušuje způsob, jakým chce nova rodina žít svůj život. Opravdu jedna ze šťastných rodin. Budou schopni naslouchat potřebám dítěte bez jakéhokoli tlaku a názory jiných lidí. To se ve Sri Lance nevidi.
April 2021
I spoke to mummy No 23, a German lady with a Sri Lankan husband for the first time in her 35th week of her pregnancy and she was well aware of her rights and what her wishes were with a 4 paged birth Plan. Her doctor gave her my number as she was hoping for a waterbirth.
I met both of them in a coffee shop in her 37th week and we discussed the Sri Lankan system, the way she hoped to birth her baby boy and how to manage her expectations within the private health system here. They live a long way from Colombo on the other side of the island and were making that long journey at exactly 39 weeks, with the view of being admitted the next day to see, what is happening.
The labour was starting and stopping and I was called to be with them in hospital at that point, enduring another antigen test, which was negative. She was getting tired with each hour passing and after 24 hours in hospital the doctor stepped in and suggested to speed up the process with an induction. Another 12 hours in the labour room followed with me supporting (massage, aromatherapy, positive affirmation, king coconut water) and despite all this and the long labour, we had time for music and dancing, fairy lights and a coffee with cinnamon buns from my favourite coffee shop! She did an amazing job and a baby boy was born with the assistance of the doctor at 18:03 and I witnessed yet another special moment when a new family was born.
When new daddy sent me a picture of being reunited with his son Rahmi the next day, the joy and happiness was tangible. They were driven by their friend back to their place in paradise after a 4-day hospital stay and the new mum was over the moon with her baby boy. He was doing really well and the whole family was overjoyed with them arriving back home. Life for them is just one big happiness, quietly enjoying their little family away from people and civilization in their tropical paradise by the sea. Mummy is German and daddy is Tamil and from a family with deep cultural roots, but I know they are a modern family within the community they are living.
Rennie
Duben 2021
Poprvé jsem mluvila s maminkou čislo 23 (Německá pani se Srílanským manželem) v jejím 35. týdnu těhotenství a uz tehdy si byla dobře vědoma svých práv a svých přání a vytvorila si 4 stránkovy plán porodu. Paní doktorka jí dala moje číslo, protože si prala porod do vody. Setkala jsem se s obema v kavárně v jejím 37. týdnu tehotenstvi a probrali jsme Srílanský zdravotni systém, jake vize mela o porodu, že se jí chlapeček narodí, a jak vyvazit její očekávání v rámci soukromého zdravotního systému orientovany hlavne na penize.
Bydlí 8,5 hodiny z Colomba na druhé straně ostrova. Na posledni dlouhou cestu v tehotenstvi se vydali přesně ve 39 týdnu s tím, že druhý den budou prijati do porodnice, aby veděli, co se děje. Porod se rozbihal, a zase se zastavoval a s každou hodinou maminka byla vice a vice unavená. To uz jsem byla s nema v porodnici po prodelani dalšího Covid testu, který byl negativni.
Po 24 hodinách v porodnici lékařka navrhla urychlení procesu a vyvolani porodu umele. Dalších 12 hodin na porodnim sale, kde jsem je podporovala (masáže, aromaterapie, pozitivní myslení, podavani kokosove vody) a navzdory zdlouhavemu procesu jsme měli čas na hudbu a tanec, světylka a i kávicku se skořicovými buchtami z mé oblíbené kavárny. Maminka mela obrovskou vytrvalost a odvedla úžasnou práci. Chlapeček se narodil s pomocí lékařky v 18.03 a já jsem byla svědkem dalšího zvláštního okamžiku, kdy se zrodila nová rodina.
Když mi nový táta poslal obrázek, jak se druhý den sešel se svým synem Rahmi, byla radost a štěstí hmatatelna. Po čtyřdenním pobytu v nemocnici je jejich přítel odvezl zpět na jejich místo v ráji a nová maminka byla nadsena chlapečkem, kterému se dařilo dobře a celá rodina měla obrovskou radost z toho, že se vrátili domů. Život pro ně je jedno velké štěstí, potichu si užívaji svou malou rodinku daleko od lidí a civilizace v tropickem raji u more. Táta je Tamil a jeho rodina má obrovské kulturní kořeny, ale vím, že se snaží být moderní rodinou v komunitě, ve které žijí.
April 2021
Mummy No 22 was part of the Colombo Expats Association and I learned about her pregnancy at 24 weeks, when I went to visit her family for a coffee while I was visiting another mummy in her apartment block. This was her third pregnancy, expecting a first girl. She was excited and having me onboard to support her gave her confidence and reassurance. She had a super easy pregnancy and as she was so relaxed with her boys and so chilled, she really enjoyed being pregnant despite being stuck at home and challenged by the pandemic and home schooling.
Clary sage massages, acupressure or any other tricks were failing to start her labour off, so she decided to have her labour induced 10 days past her due date; this girl was not in a hurry, was she? Her husband took us both to the hospital at 6am that morning and after settling herself down into the nice Moon room, he went home to see the boys. I went to be with her at 11am, giving her back massage and encouragement and felt the contractions came suddenly and strongly from nowhere. It all happened so fast that the pool was still being filled as baby girl Claudia was born at 11.57.
The power of a woman and her body amazes me each time I witness the miracle of life and I am in awe of the pure nature of human beings. A new family member was born and she can now carry on life in Sri Lanka with her family complete. Just incredible.
She was home a few days later and her boys were over the moon with their new sister, but especially having their mummy back home with them. Seeing a family with three kids, the happiness and love is tangible.
Rennie
Duben 2021
Maminka č. 22 byla součástí IEA – asociace Colombijskych pristehovalcu a o jejím těhotenství jsem se dozvěděla ve 24 týdnech, když jsem byla navštívit její rodinu na kávicku, zatímco jsem byla na návštěvě u jiné maminky v jejich panelovem domě. Bylo to její třetí těhotenství, a čekala první holcicku. Byla nadšená a to, že mě mela na podpořeni a dodani sebevědomí ji ujištovalo a uklidnovalo. Měla velmi snadné těhotenství, a protože byla v pohode se svými chlapci a tak klidna, ze si opravdu užívala byt těhotná, přestože byla zavrena doma pres pandemii a s nudnym domácím ucením deti.
Salvějové masáže, akupresura ani jiné triky nedokázaly porod rozjet a tak se rozhodla nechat porod vyvolat 10 dní po termínu. Holcicka na svet nejak nespěchala, a nebo spechala? Její manžel nás oba odvezl v 6 hodin ráno do porodnice a poté, co se zabydlela v pěkném pokoji a pani doktorka zacala vyvolani porodu, odjel domů za klukama, ze to bude na dlouho. Šla jsem k ní asi v 11 hodin, dávala jsem jí masáž zad, povzbuzovala jsem ji a uklidovala a najednou jsem citila, že kontrakce přišly náhle, odnikud, a byly tak silné, že jsme ji vedli na porodni sal o 30 minut později a plnili jsme bazén, ve kterem chtela rodit. Podařilo se mi dovolat manžela, aby přijel co nejrychleji. Stihl to, a taky to stihla jeji pani doktorka. Bazén byl naplnen jenom do poloviny, když se ji v 11.57 narodila holčička Claudia na posteli.
Síla ženy a ženského těla mě ohromuje pokaždé, když jsem svědkem „zázraku“ a mám strach z čisté přirozenosti lidských bytostí. Zrodila se nová rodina, nyní má svou malou holčičku a může pokračovat uzivani si života na Srí Lance s kompletní rodinou. Prostě neuvěřitelné. O několik dní později byla doma a chlapci byli nadseni, ze se jim vratila jejich milovana maminka a prinesla jim sestricku. Když vidím rodinu se třemi dětmi, štěstí a láska jsou hmatatelné.
Brezen 2021
Maminka č. 21 mě kontaktovala uz ve 12. týdnu, když byli v Colombu, a setkali jsme se v jedné z pěkných kavárniček, abychom si popovídali a seznámili se. Velmi hippie vypadající, svobodomyslný a zamilovaný pár, oba vyzařovali štěstím a já věděla, že tento pár převezme kontrolu a dočká se porodu, jaký si vysnili – měli všechny správné hodnoty a životní nadhledy. Během jejich těhotenství jsme se několikrát potkali, ale náš kontakt byl častý na WhatsApp zprávách, což mi přišlo jako rychlý a velmi účinný způsob podpory těhotných žen s důrazem na individuální a holistický přístup.
Těhotenství probíhalo dobře až do 36. týdne, miminko bylo pečlivě sledováno a ve 39. týdnu byl porod vyvolan. Den v jedné z menších rodinnych porodnic v Colombu byl plný očekávaní a nadějí, ale motlitby byly vyslyšeny a já jsem vedela, ze me vecer budou volat. A taky ze volali, ve 22:30, at okamzite prijedu, ze se porod nejak rychle z nenadani rozjel. Byla jsem tam za 30 minut a vystridala jsem jejího manžela pri podpore ve sprše, aby šel připravit pokoj na porodním sále. Všechny porodní sály vypadaji strasne sterilne, plné masinek, skříní se sterilním materiálem a uprostřed velké klinické lůžko. Když jsme konečně dorazili do pokoje, cítili jsme skořici, slyšeli jsme uklidňující hudbu a viděli jsme jen svetylka které se trpytili ve tmě. Komu by se nelibilo takove klidné místo pro narození dítěte – něco, co porodní sestry na Srí Lance tak často nevidí. Maminka se uzavrela do úplného vnitřního já a používala jenom meditační a dýchací techniky jako úlevu od bolesti. Krasna holčička se narodila ve 2:40 ráno následujícího dne a pár byl nadšený z toho, jak úžasný porodní příběh budou hrdě sdílet se světem.
Pevne partnerství a důvěra v ženské tělo a jeho sílu byla patrná během celeho těhotenství a porodu a jediné, co jsem dělala, bylo, že jsem jim dodávala jistotu a pohodlí. Věděli, co dělají, i když to byla jejich první zkušenost, ale oba byli přirození, jakoby spojeni s prirodou.
Nechala jsem je, aby si ten okamžik užili a počkala, až se vrati zpět do svého pokoje, kde to vlastne všechno začalo. Byla jsem na ni nesmirne pysna, být svědkem zrodu další milující rodiny je prostě k nezaplacení. Vše bylo v pořádku a druhý den byli propuštěni domů jako tříčlenná rodina.
O týden později přišli na kontrolu a přinesli aromaterapeutické oleje a difuzér, aby je darovali personálu porodnice, pro vyhody jinych žen. Krucek pro krucku, pomalu a jistě, můžeme docilit zmeny přístupu a pohled ošetřovatelského personálu na Srí Lance tak, aby byl zaměřen na ženu a jeji zazitek z porodu, nikoli na systém a penize. Jen musíme být trpěliví.
Unor 2021
Maminka č. 20 byla velmi blízkou přítelkyní maminky č. 14 a ve 33. týdnu mě kontaktovala v naději na přípravu na porod, protože se modlila za přirozený porod, stejně jako její nejlepší kamarádka. Bydlela naproti našemu bytu, takže pro mě nebyl problem nekolikrat navštívit ji a jejího manžela (oba z Malediv) a promluvit si o tom, jak se navzájem podporit a připravit na jejich vyzamny den. Strávila jsem spoustu času ujišťováním, aby důvěřovala svému tělu, a když prožívala zacatek porodu, byla jsem schopna ji vysvětlit fyziologii a proč se cítila tak, jak se cítila. Přirozeně zacala rodit jeden den před termínem porodu a po nezbytnem antigennim testu na Covid, který jsem mela negativní, jsem mohla byt s ní. Porod postupoval podle jejích představ pomalu, s dlouhým raným stádiem, takže aby měla co největší šanci na porod normální cestou a rozhodla se pro epidurál, díky kterému se uvolnila a hurá, krásné miminko Michail se narodilo ve 2:40 v noci s pláčem. Jak na lesy. Strávila asi týden v nemocnici, aby se zotavila po dlouhém porodu, a když jsem byla pozvána na rodinné setkání a odpolední čaj na oslavu zdraví všech, měla jsem tu čest být svědkem tolika lásky, kterou tato nová rodina přinesla vsem kolem. Laska bya hmatatelna v jejich 3pokojovém bytě a citili jste tu rodinnou soudrznost tyhle velke rodiny maji.
Role širší rodiny je v životě každého miminka a novopečených rodičů velice důležitá, pokud je pomoc vyvážená a umožňuje páru být sám sebou bez dalšího tlaku kultury a názorů druhých, který je jim vnucován.
Dostala jsem nadhernou barevnou kytici květin a krabici zakusku, což bylo dojimajici a clovek se cítil oceněn za hodiny prace pro druheho.
