
Sbohem nase milovana Caroline,
Tobe slunce zapadlo na vzdy, ale nam, kterym jsi vstoupila do zivota, vyjde zitra znovu.
Wednesday 25th September 2019
It has been raining nonstop for 3 days now and the city is coping remarkably well given the other challenges it faces. Weather warning was issued on Sunday night expecting landslides and advising people to be careful and take this conditions seriously.
On Monday on the way from school in torrential downpour, the streets were like streaming rivers. Good job we were in the car. I saw a gentleman stepping literally up to his calf in water – he was wearing business shoes and black trousers and he just carried walking! We hear some houses have 0.5 m water inside.
I noticed, that majority people wear flip flops! However, some people have no shoes. Now with the rain, it is perfect footwear. Kids walk to school in flip flops through the puddles and change shoes at school.
The sky looks like it will clear out, but suddenly it gets dark, the sky goes grey/black and the rain comes down, amazing to watch it from inside.
There is no outside swimming for me then, I can use gym and carry on walking up the stairs if I can (324 stairs to the 17th floor).
Rennie
Nejnovejsi technologie – bezridicovy Tuk Tuk.
Bohuzel, ne! Teda diky Bohu, ze ne!
Jedno rano jsme se Stevem vezli deti do skoly, Tuk Tuk ze bude rychlejsi. Normalne jsem zpet doma do pul hodiny, tentokrat jsme to jeli pres hodinu! Chudak motor jel na plne obratky a zdalo se, ze prevodovka je pokazena. Mysleli jsme si, ze nedojedeme. Dvakrat nam Tuk Tuk totiz zdechlo uprostred zacpaneho kruhoveho objezdu! Ridic si vzal klice, vylezl a sel dozadu neco spravovat. Klidny jak zelva, kolem nej vsichni troubili, auta jezdili kolem a my uvnitr trnuli hruzou co bude! Byl tam chvilicku, neco tam udelal a najednou to nasratovalo!
Nemysleli jsme si, ze zajisteni transportu detem do skoly nam bude tak dlouho trvat. Tuk Tuk neni ta nejbezpecnejsi varianta a na taxi at je obednane ci neobednane se nemuzeme spolehat.
Nejak to musim co nejdrive vyresit.
Asijské jídlo je o kari a rýži.
Jsme však zvykli na sve oblibena jidla které zname, hlavne děti. Jenomze to nase oblibene jídlo nemusí být v Asii k sehnani, jako je sýr, šunka, vepřové maso, slanina, párky, konzervovaná kukuřice, fazole nebo dokonce kysele okurky, nesezenete! Pokud to v supermarketu najdu, tak za to zaplatim, nebot se to dovazi z daleka – uzený losos, salám, brambory, jablka a pomeranče, čokoláda, zmrzlina nebo jakýkoli druh snidanovych cerealii.
Vzhledem k tomu, že mám kuchyň v bytě poměrně malou a tim padem málo nádobí, vaření a pečení je nekdy narocne.
Vymýšlim jdnoduche těstovinnove jidla „z jednoho hrnce a dost caso vařím polévky, které u nás všichni maji radi (nudlickova, čočkova, porkova). Jedna pani, se kterou jsme se seznamili u bazénu, a Emilka se stala kamoskou jeji dcery, ktera žije v Colombu jiz 12let mi pujcila svůj starý mixér, takže nyní můžu polévku detem mixovat (to maji deti a Steve nejradeji, ja mam rada kouskovou).
Do kufru se nam vlezlo par Anglickych dobrotek (Nutella, med, cerealie), které si setrime a prilezitostne vychutnavame.
Steveův šéf přijel do Colomba na konci srpna, pozvali jsme ho na večeři a jako darek nám přinesl 2 sklenice bezkofeinové kávy a 4 kusy sýra čedar! Děti milují sýr a kousek po kousku ho ujidaji a patricne si ho vychutnavaji.
Pečení je snadné, zejména u kvasnic, protože těsto v teplé kuchyni pěkně kyne, takže výroba chleba, skořicových buchticek ci vanocky melo úspěch.
Podařilo se mi udelat i vanilkove venecky s máslovým krémem, ale bylo problem to udrzet v chladném prostředí.
A kdyz delam detem do skoly svacinky/obed – jak to udelat aby to vydrdržlo při 30 – 35 ° C horku!
Privezli jsme si dve takove vypolstrované obedove tasticky a davam jim k svacine zmrazenou láhev vody, která udržuje obsah trosku v chladu.
Dětem oblíbené sendviče mají velmi omezené naplne, nejčastěji se vyskytují vejce, okurky ci kedlubny. Salám ci syr, kdyz ho za ty drahe penize koupim, a nekdy nutella (jenom nekdy) anebo jenom maslo!
Už jsem varila parkrat kari a nudle, to je jednoduche, ale doufám, že brzy dostanu lekci Asijské kuchyně, abych mohla varit něco jineho.
Asian food is about curry and rice.
However, people are creatures of habit, and try to stick to food they know, especially kids, would you agree? Challenge is, the familiar food may not be available in Asia like cheese, ham, pork, bacon, sausages, tinned sweet corn, baked beans or even pickle. If I find it in the supermarket, it is expensive as it is exported, such as smoked salmon, salami, potatoes, apples and oranges, chocolate, ice cream or any kind of cereals.
As the apartment kitchen is quite small and the presence of utensils limited, I have been challenged in terms of cooking and baking, but I had a go.
I have been inventing one pot pasta dishes which are easy to make and don’t require great deal of equipment (I have got only one big pot!) and cooking lots of different kind of soups, which all of us love (noodle, lentil and pork & leak are our family favourite). One of the ladies I met by the pool and Emilka became friend with her daughter, has lived in Colombo for 12 years and lent me her old mixer, so I can liquidise soups now which the kids and Steve love. Hurrah!
We have bought some English produce with us too, to remind us of how lucky we are (Nutella, Marmite, Marmelade, Honey, Cherios, Wheetabix, Ready brek, Worchester sauce), which we are saving as a special treat so hoola hops or baked beans on toast with cheese must be earned!
Steve’s boss has come to Colombo for a few days at the end of August and as a gift in return for dinner, he brought us 2 jars of decaf coffee and 4 blocks of cheddar cheese! Kids are loving having the cheese in the house and cheese and cracker is snack which they enjoy.
Baking is easy, especially with yeast, as the dough rises nicely in my warm kitchen, so making bread rolls, cinnamon buns and sweet loaf was a success.
I have managed to make cream profiteroles and one cake with butter cream, but the challenge was to keep it in cool environment.
Making kids’ lunch boxes is a challenge too – how do you keep the content cool in 30-35C? We have bought from England two padded lunch boxes and what I do, I freeze bottle of waters and add it to the lunch box which keeps the sandwiches cool.
Kids favorite sandwiches are with very limited fillings: egg and cucumber are most frequent, salami, Nutella or cheese as a treat.
I have cooked some curries and noodles too, but I am hoping for a tutorial of Asian cuisine soon so I can make something different.
Rennie
Ctvrtek 19. Zari 2019
Emilka mela do Anglictiny na dnesek vyrobit model Kouzelneho ostrova ze Shakespearovske hry Tempest (Boure). No a my jsme vymyslely, ze upeceme dort!!!!!
Upect, to byla hracka, s Misou si ho Emilka nazdobila, v lednici maslovy krem ztuhl, ale jak ho v tom horku prevezeme do skoly? A kde vydrzi do druhe hodiny aniz by se roztopil?
Vsechno jsme to meli naplanovane: Steve vecer na rano obedna spolehlive taxi, pojedeme o 20 minut drive, aby mohla jit Emilka do sborovny a nechat ho v lednici a pak si pro nej prijit pred druhou hodinou.
Hezky jsme to meli naplanovane, jenomze!
Steve ze obedna Uber rano, uz jsme byli v 6.30 u recepce, Emilka si jeste nechtene ten dort na sebe primackla pri cekani na taxik (zrovna tam kde bylo modre more!) a tak jsme jeste umyvaly kosli a sukni. Uber taxi zruzil, asi byl zase nekde v zacpe, na druheho jsme meli cekat 20 minut – zrusili jsme ho my a sly jsme do Tuk Tuku, ktery nas vzdycky zachrani. Jak ten dort povezeme na trikolovem vozidle? Ze pry pojede opatrne, ze pry uz vezl tolik dortu v jeho Tuk Tuku!
Zdarne jsme to dovezly do skoly, Emilka si to odnesla do lednicky do sborovny a v Aglictine druhou hodinu mela velky uspech. Pry se vsichni olizovali az za usima. Doufam, ze dostane jednicku!
Rikala, ze kdyz si pro to sla do lednicky, tak zjistila, ze ji nekdo pry kousek ukrojil, I kdyz u toho byla cedule “Emilka, 8C, Project do Anglictiny”.
To cestovani do skoly a ze skoly je denne stresujici. Tlacim na Steva, aby to konecne vyresil, ale neni to tak jednoduche, jak jsme si mysleli. Jak vidi Evropana, tak je cena silena!
Kazde rano na nas u recepce ceka jeden pan ridic Tuk Tuku, kyery ma i auto a chce byt nas soukromy ridic. Ze odveze deti do skoly a bude cekat v aute, az ho budu potebovat ja (treas na nakup, za kamoskou…) a pak pojede pro deti do skoly. Ja vsak nepotrebuju zamestnat ridice, se mnou by se nudil, ja si na ten nakup zajdu pesky, mam to kousek, ja jenom potrebuju odvezt a privezt deti ze skoly.
Babicka Liduska koupila Emilce v Cechach nafukovaciho jendorozcce, aby si ho mohla vzit do Sri Lanky a pouzivat v nasem bazene s Misou a s kamaradama a blbnout na nem. Porad vymysleji ruzne ukoly co na nem delat a ve vode si to s nim uzivaji – on je totiz zhazovaci tim, ze je nestabilini, kdyz se na nej navali vice jak jedno dite.
Je to velka potvora, ktera trva dlouho, nez se nafoukne, tak ji nechavame v byte nafouklou, az uschne, ale otazka byla, kde ji budeme skladovat, kdyz se nepouziva.
Nasla jsem perfektni misto, vlezlo se to na skrin!
Kdyz je tma tak nas vsechny pekne strasi.
Grandma Liduska bought Emilka an inflatable Unicorn from Czech for her to take to Sri Lanka and use in the pool of our apartment complex, having fun with Misa and their friends.
You can imagine the kids create all sorts of challenges using this rubber creature and have hours of enjoyment.
It is a big thing and it takes long time to blow up so we decided to keep it permanently inflated and in our three bedroom apartment once dried.
I found a perfect place for it when not being used – on top of a wardrobe! Quite scary though, especially its shadow at night!
Rennie
Ctvrtek 19.Zari 2019
Hura!
Muzu zase zehlit aniz bych si krivila zada!
Kdyz jsme v tomto apartmanu byly o Velikonocich, tak jsme tady meli takove to male zehlici prkno ve skrince, ktere jsme pouzili jenom jednou (no kdo by zehlil na dovolene?).
Steve se domluvil s majitelem, ze nam zajisti nove samostatne stojici zehlici prkno. Co na tom muze byt tak tezke sehnat nove zehlici prkno!?
Kdyz jsme dojeli, cekalo na nas nove zehlici prkno, ktere, kdyz jsme vsak vybalili, zjistili jsme, ze je to to polovicni (kratke a male, tak akorat pro Emilku, ale ta nezehli!) a ja jsem se u toho hrbila hodiny. Hromada zehleni se kupila, vyezehlene kosile se Stevovi ve skrini ztracely a tak se o to musel postarat.
5 tydnu mu to trvalo, nez si na internetu zjistil, kam pro nej jet, vcera se konecne rozhodl a troufl si do chaosu mesta ve vsedni den. Taxik zrusil, ten by stejne nedojel, byl nekde v zacpe, vzal si Tuk Tuk, ale stejne jel 200 m asi 12min. Jel napred koupit to prkno a ze pote vyzvedne Emilku ze skoly (Misa byl se mnou doma nemocny s virozou). Pojal to vsak I jako cviceni a ze ho cas tlacil, utikal z obchodu s zehlicim prknem pod pazou asi 1.5km do skoly v tom horku. Pak cekali v tom slunku na Taxi, ktere bohuzel spatne zabocilo a dostal se do zacpy, tak ho Steve zase zrusil a vzal si opet Tuk Tuk. Uzasne vozidlo – vlezou se do nej lidi I s zehlicim prknem!
Nadherne se mi ted zehli, Steve bude mit vsechny kosile vyzehlene, nez dneska vecer dojde z prace.