Neděle 10. září 2023

Byli jsme požádáni, abychom hlídali dvouletého labradora Fragla, našeho souseda, a s radostí jsme to přijali. Bohužel Emilka byla na internate a Míša v práci, takže jsem byli jen já a Steve. doma Nedělala jsem si žádné plány, věděla jsem, že budu potřebovat nějaký čas, abych ho usadila a našla si vlastní cestu ke psovi, protože to byla pro me úplně nová zkušenost. Už jednou u nás na zahradě byl, tak jsme doufali, že bude v pohode. Postel mu přinesli s miskou na vodu a bez problémů jsme ho usadili v kuchyni. Od začátku byl velmi klidný, protože všude bylo ticho a kolem něj žádné děti neutíkaly nebo neběhaly. Trvalo mu asi 30 minut, než očuchal všechny kouty v kuchyni a v zimní zahradě, kde jsme trávili většinu dne. Našel si místo na koberci a celý den klidně odpočíval s různými aktivitami, které čmuchal a daval mi pozornost. Když byl na zahradě, znovu vše očichal a hrál si s míčem, který mu Steve schoval za keřem; našel to během chvilky. Miloval pozorování ryb v jezírku a zevnitř pozoroval vše, co se v zahradě hýbalo. V kuchyni rozplácl své dlouhé tělo uprostřed podlahy a museli jsme ho obchazet. Celý den jsme ho chladili a bylo prijemne ho mít u nas doma. Vůbec žádné problémy, kromě jeho krátkých chlupu, které se dostaly všude a budeme je nacházet ještě pekne dlouho, i když jsem vysála a podlahu vytrela. Jsme rozhodnuti si pořídit psa, který nepouští chlupy, není příliš velký na nas dum a kterého lze v případě potřeby přenést. Realita je však taková, že jako každý člen rodiny je pes velkým závazkem, takže nesmime slepě spěchat. Emi a Steve mají také alergie, které je třeba zvážit. Mozna, ze bude pro nas nejlepsi si psy jenom pujcovat na hlidani od druhych.