Viharamahadevi park

Patek 25. Rijna 2019

Posledni den ctvrtletnich prazdnin jsme si udelali pohodku. Abychom vsak nesedeli porad doma, zasli jsme si na dobrotku (to chodime casto!) a ze zajdeme poprve do mestskeho parku. Misa chtel chytat Pokemony (konecne dostal mobil s datama a mohl si hru na mobil nahrat) a ze se pujdeme projit a podivat jak to tam vypada, kdyz je to Colombijska chlouba.

Asi kilometr od naseho bydliste se nachazi jeden z nejvetsich  a nejstarsich parku v Colombu. Colombo se pysni Devi parkem, jak se mu rika, ale bohuzel nas zklamal. Krasne stormy tam byly, to ano, nektere bonsajske zakouti krasne opecovavane, ale jinak stare rezave polamane prulezky, fontanky ktere netryskaji, spinave prostredi, mocalove traviny, poulicni prodavaci s jidlem a cetkama, zadna barva, zadny zivot, jenom dvojice u kazdeho stromu.

Pan zahradnik co se stara o 540 stromu jiz 29 let nas zastavil (to se nam stava casto, vidi cizince a hned citi penize), zavedl nas ke Conon ball stromu a vysvetlil jeho Budhistickou povest, ukazal nam skoricovy strom, chytre mravence co si delaji hnizdo v listech stromu aby je neodnesla voda, netopyry spici na strome (rika se jim Letajici lisky, co vecer litaji do vesnic na potravu mango a papaya a kolem 5 rano se vraci zpet) a krasne zelene papousky. Nez se s nama rozloucil mi vysvetlil, ze ma tri deti a musi je zivit a cekal na penize. Misa chytl par Pokemonu, pri tom vsak musel nekde slapnout do bahna, kdyz mel mokre boty a byl cely od bahna a sli jsme domu, co nejkratsi a nejrychlejsi cestou pres park.