Pátek 16. září 2022

Steve napsal: Tři roky po posledním takovém slavnostnim predávani se děti, zaměstnanci a rodiče sešli v divadle Nelum Pokuna na předávání cen za úspěch v predeslem skolnim roce. Dorazili jsme v 09:15 pod azurovou oblohou do oslnivě vyhlížejícího divadla a vzrušeného bzukotu shromážděného davu venku v očekávání, že se otevřou dveře. Architektura budovy, která byla otevřena v prosinci 2011, je inspirována lotosovým jezírkem Nelum Pokuna z 12. století v Polonnaruwě a má tvar stylizovaného osmilistého lotosového květu. Okolní stromy kontrastovaly s vysokým panoramatem a zdobená část divadla s jasně osvětleným měsícem.

Ceremoniál se ukázal jako skvělá příležitost a pro mě osobně příležitost poprvé v divadle. Skvěle vedený program s několika nečekanými výpadky proudu, zjevně byl velmi dobře připravený od řádně zorganizované implementace plánu sedadel s důkladně proškolenými prefekty, přes vynikající projevy a dobře propracovaný dvojakt dvou prefektů, kteří vse řídili, k vynikající kapele a předávání mnoha ocenění. Zdálo se, že se to vubec netáhlo; to všechno jen 3 hodiny plynulo bez výpadků proudu pokaždé na několik minut. Chemie zmíněných prefektů, kteří řídili jednání z dvojice řečnických pultů na opačných stranách jeviště, byla nádherná; nejen načasováním a kadencí, ale i jejich zjevnou hrdostí jeden na druhého.

Byli jsme hrdí na Míšu a Emilku a nejen na energii, s jakou si šli vyzvednout svá ocenění, ale i na hrdost na jejich vzhled a chování při přebírání od Čestného hosta pana Mayana Narendrana, bývalého žáka školy a úspěšneho podnikatele. Co bylo také krásné, bylo zažít připomínku, že navzdory všem problémům a sporům, o kterých čteme po celém světě, má svět nesmírně talentované a respektované učitele a také studenty; Svědčí o tom čisté nájezdy ‘A’s a ‘A*’s na IGCSE a A level, a podobně i seznam nejlepších univerzit po celém světě, kam se studenti přesouvají. Bylo také uznáno patnáct členů personálu s dlouholetou praci mezi 15 a 28 lety, z nichž někteří, jako například šéf bezpečnosti, pamatuje Prvni den školy kdyz byla jeste na puvodnim miste. Poslech slov byvaleho ředitele oživil roli, kterou hrají ve struktuře školy, která daleko přesahuje to, co vidíme v e-mailu vedoucímu financí nebo v přátelském pozdravu od recepční, když jdete po hlavních schodech; vždy usměvavý a vždy nápomocný. Všechny je uvidíte v řadě na konci níže uvedených fotografií.

Mezi těmi, které jsme po obřadu zastihli, byla oblíbena učitelka dětí; milují ji a uctívají ji, jak můžete vidět na předposlední fotografii níže, a opustit ji, až se vrátíme zpet do UK, bude těžké. Pro svou profesi má neuvěřitelný dar, který ožívá díky hodinám pečlivé přípravy, energickému a poutavému přednesu a vnímání každého žáka jako individuality, kým je. Respekt, který si od nich vysloužila, je nevycislitelny, a pokud se divíte, proč mají Emi a Míša nyní takový zájem o historii – a hlavne Misa do té míry, že jsme kolem ní dokonce naplánovali část naší motorkové dovolené – v ní máte odpovědět. Kdo umí, učí.