Středa 3. srpna až pátek 5. srpna 2022

Dlouho plánované shledání Supercocek (mých kamosek z univerzity, kteří v nunoru navštívily Srí Lanku) bylo tady.

Vstavala jsem v 6 hodin ráno, abych stihla vlak v 6:52.

Cesta do Olomouce byla hořkosladkým výletem do uličky vzpomínek a vzpomínáním na dobré časy v mém univerzitním městě. Měla jsem 39 minut na přestup na vlak, tak akorát času na rychlé cappuccino v male kavárně a myslela jsem na tátu, který mě pred 30ti lety privezl na přijímací zkoušky a ke všemu našemu překvapení jsem byla přijat. Myslela jsem také na Paní Plundrákovou, u ktere jsem bydlela ve druhém ročníku na univerzitě, protože jsem nemohla bydlet na kolejích. Jako můj táta, krásná lidská bytost. Bohužel ani jeden už neni mezi námi.

V pěkně klimatizovaném rychlíku se ke mně připojila jedna z mých přátel a povídaly jsme si, jako bychom se naposledy viděly teprve před týdnem. Všech 5 jsme se sešly na nádraží v Uherském Brodě a jedna kamarádka nás odvezla na milenou chatu v Bílých Karpatech, kde jsme se ubytovaly na 2 noci.

Návštěva muzea Žitkovských bohyní byla zorganizovaným výletem druhy den za účelem nasát energii do dalších dnů. Mluvily jsme a mluvily a mluvily a vzpomínaly na všechny ty dobré studijní časy, probíraly jsme naše životní cesty, naše úspěchy a pády, jedly jsme a jedliya jedly a pily jsme a pily a hodně se smály. Relaxovaly jsme u bazénu a s překvapivou návštěvou kamose na jeho 2 dny nové motorce (jeho zena o ni ani jeste nevi), což byl pekný bonus k našemu pobytu.

Už teď plánujeme další shledání.