Sobota 16. července 2022

Když byla Emilka pryč konskem tabore, podařilo se mi kluky přemluvit k nějaké aktivitě místo sexeni u počítače a mobilu. Míša a já jsme si v pátek odpoledne pujcili tři kolopky, ktere snadno vyvezl dvěma rukama na jeden výjezd do dlouhého a strmého kopce k mamincinemu domu.

Všichni jsme byli připraveni vyrazit v sobotu ráno. Místo plánovaného odjezdu v 9:30 jsme odjeli az v 10:20 se zastávkou na nákup opalovacího krému s faktorem 50 pro Steva; bylo úmorné horko a slunečno. Trvalo nám 70 minut, než jsme jeli/šlapali/odrazeli se 6,8 km na zastávku na kávu Uvalno, což je při průměrné rychlosti 7 km za hodinu asi tak optimalni. Před odjezdem zpět do Krnova jsme si dali studenou kavicku a sladkou pochoutku, ušetřili jsme čas a jeli vlakem, protože jsme pak museli jet vyzvednout Emilku na tabor.

Uzila jsem si to a absolvovala bych to znovu, ted trebas s Emilkou. Steve si to také užil, ale řekl, že je to ten neefektivnější způsob dopravy na kolech, jaký kdy viděl nebo používal, ze kolo by bylo lepší! On a Misa jsou rozmazlení svou láskou ke rychlym kolum ale s motorem, takže cokoli, co je poháněno člověkem, bude samozřejmě neefektivní.

Líbilo se mi, že jsme byli v přírodě, dělali nějakou aktivitu pro své tělo, jen my tři, žádné pomůcky, žádná obrazovka, byli jsme spolu. Moji dva kluci si to taky užili. S odděleným cestováním kluci na motorce a my s Emkou letadlem, byla to jedinna aktivita, kterou jsme zatím tuto dovolenou dělali jen my tři spolecne. Vim, ze si to budeme pamatovat do konce života, jak jsme si makli.