Ctvrtek 19.Zari 2019

Hura!

Muzu zase zehlit aniz bych si krivila zada!

Kdyz jsme v tomto apartmanu byly o Velikonocich, tak jsme tady meli takove to male zehlici prkno ve skrince, ktere jsme pouzili jenom jednou (no kdo by zehlil na dovolene?).

Steve se domluvil s majitelem, ze nam zajisti nove samostatne stojici zehlici prkno. Co na tom muze byt tak tezke sehnat nove zehlici prkno!?
Kdyz jsme dojeli, cekalo na nas nove zehlici prkno, ktere, kdyz jsme vsak vybalili, zjistili jsme, ze je to to polovicni (kratke a male, tak akorat pro Emilku, ale ta nezehli!) a ja jsem se u toho hrbila hodiny. Hromada zehleni se kupila, vyezehlene kosile se Stevovi ve skrini ztracely a tak se o to musel postarat.

5 tydnu mu to trvalo, nez si na internetu zjistil, kam pro nej jet, vcera se konecne rozhodl a troufl si do chaosu mesta ve vsedni den. Taxik zrusil, ten by stejne nedojel, byl nekde v zacpe, vzal si Tuk Tuk, ale stejne jel 200 m asi 12min.  Jel napred koupit to prkno a ze pote vyzvedne Emilku ze skoly (Misa byl se mnou doma nemocny s virozou). Pojal to vsak I jako cviceni a ze ho cas tlacil, utikal z obchodu s zehlicim prknem pod pazou asi 1.5km do skoly v tom horku. Pak cekali v tom slunku na Taxi, ktere bohuzel spatne zabocilo a dostal se do zacpy, tak ho Steve zase zrusil a vzal si opet Tuk Tuk. Uzasne vozidlo – vlezou se do nej lidi I s zehlicim prknem!

Nadherne se mi ted zehli, Steve bude mit vsechny kosile vyzehlene, nez dneska vecer dojde z prace.