Jestli budete mit cas se podivat na Google Maps a prohlidnete si cestu z Colomba do hornate oblasti ve Nuwara Eliya uvidite, ze je to skoro sama serpentyna jakmile vyjedete do hor.
Sedeli jsme obe dve cesty na prednich sedadlech a meli jsme nadherny vyhled, Misa rika, ze je to jako bychom se divali na velkou televizi (a on je ten, kteremu je vzdycky na cestach chudakovi spatne).

Kolem cesty bylo hodne stanku s cerstvym ovocem a zeleninou anebo lide stali u cesty a mavali s trsama zeleniny, kdyz jsme projizdeli kolem.

Kdyz jsme jeli tam, tak jsme videli muze s nadhernou barevnou kytici, myslim, ze to byly chrysantemy, kazda na dlouhem silnem stonku. Vyapadali jak umele, protoze vim, ze chryzantemy nemaji tak silny a dlouhy stonek. Rval a maval s tou kytici pred autobusem, vzdycky to vzal zkratkou nahoru nez jsme se s autobusem pomalu vytocili dalsi prudkou zatackou, kde se nas snazil zastavit znovu a asi po 5ti pokusech a po 5ti zatackach to vzdal, protoze jsme nezastavili.

Kdyz jsme jeli zpet dolu, tak tam byl asi 10-12 lety chlapec, ktery delal uplne totez co ten muz. Utikal zkratkama dolu a vzdycky vyskocil z kraku pred autobus kricici z plneho hrdla, coz jsme slyseli I pres zavrene dvere a pres motor autobusu. Byl frustrovany s kazdou zatackou, nase deti byly zoufaly, ze jsme mu nezastavili. Byli jsme asi pred sestou zatackou a ja si v duchu rikam: “No neni mozne, aby tady byl, ale jestli tady bude, zastavime a dam mu ty penize, ktere mam pripravene v ruce a nebudu po nem chtit zadne kytky!” Vypadalo to, ze tam neni a ja jsem byla zklamana, ze jsme meli zastavit drive a odmenit jednoho silneho a vytrvaleho chlapce. K nasemu udivu se najednou objevil opet pred autobusem! Ridic na nasi zadost zastavil, otevrel dvere a videli jste to jeho poteseni na tvari, curanky potu pres cely oblicej s usmevem od ucha k uchu. Rekl ridici, ze jedna kytka za 200SRL (30kc) a kdyz jsem mu dala 1000SLR, tak mi podal 7 kytek! Jak jsem psala, byla jsem pripravena mu penize dat bez kytek. Deti byly moc radi, ze jsme zastavili a zaplatili mu, citili jsme se hezky, videla jsem to na Misove, Stevove i Emilcine tvari. Emilka pak vymyslela ruzne pribehy na co ty penize pouzil – ja doufam, ze to hrde odnesl sve mamince.

Nebyly plastove, byly opravdicke, chrysantemy zabalene v zelenych listech a pripevnene dratem na silne vetvi/bambusu. Podarilo se nam je v autobuse a pak v taxiku dovezt domu a kdyz jsem ten stonek pak ustrihla, tak me budou zdobit par dnu stolek v obyvaku.